Podkladem pro posouzení trestného činu by měly být znalecké posudky

Poslanec Jan Bartošek navrhl změnu zákona. Podnětem bylo vydání kalendáře nakladatelstvím Naše vojsko s názvem Osobnosti třetí říše. Vydání kalendáře s válečnými zločinci, jakými byli Hitler, Goebels nebo Mengele, řešili poslanci sněmovního ústavněprávního výboru 11.6.2020. Kalendář byl k disposici v kamenném prodeji i e-shopu.

Podle mluvčího státního zastupitelství je v současné době toto jednání mimo jiné kvalifikováno jako trestný čin podpora a propagace nacismu. K navržené změně zákona poslanec Bartošek sdělil: „Určitě není možné, aby se z těchto symbolů stával předmět byznysu.“ Výbor věc ale nakonec odložil, protože podle části poslanců by mohla změna zákona prodejcům závadného materiálu v tuto chvíli údajně pomoci. Poslanec Marek Benda si podle zprávy na ČT 24 například myslí, že přijetím nové úpravy by sněmovna vyslala vzkaz, že dosud takové počínání nebylo trestné.

S tímto závěrem pana poslance si dovolím zdvořile nesouhlasit. Podle mého názoru je podrobnější právní úprava zcela na místě. Nová právní úprava dosah zákona o trestnosti propagace nacismu nezúží, ale naopak zpřesní. V tomto případě nemohou nacisté nebo sympatizanti argumentovat s tzv. nepřípustnou zpětnou účinnosti zákona.

Uvedu příklad. V roce 1990 byla provedena změna § 13 starého občanského zákoníku, která výslovně zavedla finanční satisfakci za újmu na cti. Dříve se tvrdilo, že finanční satisfakce není možná, protože socialistické společenské vztahy ji nepřipouštějí. Výjimečně universitní profesor Bedřich Švestka uvedl v první polovině 80. let minulého století, že soud je povinen finanční satisfakci přiznat, i když to není v citovaném § 13 výslovně uvedeno. Tato povinnost vyplývala z ústavního řádu, znění jiných ustanovení občanského zákoníku a občanského soudního řádu, podle kterých je soud povinen poskytnou účinnou ochranu práv. Prostě řečeno v některých případech je ústní nebo písemná omluva na nic, teprve když delikvent zaplatí, pak se dosáhne přiměřeného zadostiučinění. Pokud za socialismu soudy finanční satisfakci nepřiznávaly, pak porušovaly platné právo. Neposkytovaly totiž účinnou ochranu občanských práv. Změny a doplňky § 13 nic nového do práva nepřinesly, jen byly konkrétním vodítkem pro soudy jak postupovat, když se nemohly zprostit ve svém rozhodování socialistického porušování práva.

Obdobné to bude i v našem případě. Nic nového se do práva nezavádí. Jen se konkretizuje zákon.

Toto je potřebné uvést i v důvodové zprávě. Změny mohou být uvedeny slůvkem zejména. To znamená, že jde jen o demonstrativní (příkladný) výčet. Postiženo musí být veškeré jednání, kdy se jedná o podporu a propagaci nacismu (i když nebude v tomto demonstrativním výčtu uvedeno).

Podkladem by zde měly být znalecké posudky z oboru extremismu a psychologie. Znaleckými posudky je soud vázán. Ovšem zadání znalcům musí být provedeno kvalifikovaně. V žádném případě zde nebudou moci nacisté či sympatizanti argumentovat zpětnou účinností práva.