26.4.2024 | Svátek má Oto


PRÁVO: Petr Zelenka

25.2.2008

Vrah mnoha nevinných, oběť justičních stereotypů a lidových štvanic

Jsem na rozpacích z rozsudku vyneseného nad takzvaným heparinovým vrahem. V tomto značně medializovaném případu jsme mohli vidět v roli obžalovaného, zlomeného člověka, který byl obětí vlastního osobního a psychického selhání, třebaže nemusel mít diagnostikovánu poruchu, jež by jeho činy vysvětlila. Dostal doživotí.

Tento případ, podle mého soudu, kontrastuje s případy chladnokrevných vrahů, kteří často ani během rozsudku takříkajíc „nehnou brvou“. V posledních týdnech jsme mohli sledovat přelíčení hned se třemi obžalovanými (muž, který v Ústí nad Labem surově ušlapal svou manželku, Syřan, který byl vykázán ze svého bytu, aby se sem opět vrátil a manželku zavraždil, a chlapec, který zmasakroval svou babičku sérií ran nožem, pro peníze). Ani jeden z uvedených pachatelů nedosáhl trestní sazby odnětí svobody ve výši dvaceti pěti let (ve třetím uvedeném případu dosáhla výše trestu, vzhledem k polehčujícím okolnostem, dvanácti let).

Nechci ani náhodou zlehčovat utrpení pozůstalých, kteří přišli šílenými skutky P. Zelenky o své blízké. Velmi bych se zdráhal připustit úvahy o osvobození tohoto člověka v následujících dvaceti letech. Následky jeho činů jsou ještě horší, než v případě činů vrahů zmíněných výše. Sebevědomé vystupování Zelenkova otce vyvolávalo u prostého člověka rovněž oprávněné antipatie. Jde mi však ještě o něco jiného.

Nechci primárně řešit, zda je české trestní právo přísné; v takovém případě bych musel být pohoršen v prvé řadě soudnictvím americkým. Zde by za uváděné příklady činů (včetně toho Zelenkova) hrozil i trest smrti. Tedy trest vycházející, v této vyzrálé demokratické kultuře, spíše z určitého filosofického pohledu na život než z barbarství a totalitní svévole. To, na co kladu důraz, je srovnání trestní sazby za chladnokrevné činy a trestní sazby za nutkavé akty. Zvažme samotnou skutečnost, jak musí být svědomí chladnokrevného vraha konfrontováno se všemi naturalistickými, krvavými projevy hrůzného činu, v čase přítomném. Nemohu si pomoci, ale za zločiny prováděné zvlášť surovým způsobem jsou u nás sazby velice nízké. A naopak vrazi konající své ohavné akty z nutkavých pohnutek (psychických a sexuálních) se stávají obětí mediálních štvanic, jejich tresty jsou relativně vysoké a navíc často sami končí jako oběti svých spoluvězňů, kteří je pokrytecky šikanují coby absolutní morální vyvrhele.

Dobrá, nejde-li to jinak, zpřísněme tresty za vraždu pro všechny. Ale lidové štvanice prováděné na psychoticích a deviantech, podhodnocení role léčebných ústavů a přehlížení bestiality těch, kteří si života druhých neváží a vraždí téměř bez uzardění, to jsou skutečnosti, se kterými se vnitřně prostě nesmířím.

http://tombi21.blog.cz