Vysvětlení ministra spravedlnosti v korupční věci jeho náměstka Františka Korbela kandiduje na cenu za pitomost roku. Soud po třinácti letech rozhodl, že státní instituce doktora Uzunoglu poškodily. Byl křivě obviněn policií a za pospávání státního zastupitelství byl téměř na tři roky zbaven svobody i majetku. Stát manipuloval s důkazy a falšoval je.

Uzunoglu kromě jiného nevědomky dál z vazby platil nájem za byty, užívané v době jeho věznění vyšetřujícími policisty z později slavného Berdychova gangu k intimním neslužebním schůzkám, stejně jako i telefonní účty za hovory, jimiž si je sjednávali a objednávali pizzu. Byl mu vypálen dům i s archivem, ve vazbě přežil pokus o otravu. A po 13 letech ještě slyšel hloupého státního zástupce, jak jej navrhuje znovu uznat vinným dávno vyvrácenou obžalobou.

Uzunoglu po své rehabilitaci, jak mu ukládá zákon, musel jednat o odškodnění s ministerstvem spravedlnosti. Do tohoto jednání vstoupil – a vzápětí byl navštíven náměstkem tohoto ministerstva, jinak advokátem. Ten mu předložil podepsanou smlouvu s advokátní firmou, v níž je společníkem, a nabídl mu zastoupení. Palmáre je smluvní a slušné – 15 procent z vymoženého. Nesnažte se, když se může jednat i o miliardy.

Zaznamenejme, že dotyčný náměstek František Korbel je na ministerstvu pověřen řízením právě odboru odškodňování. A navrhuje tedy, že by nárok na odškodnění vymáhal proti sobě samému. Doktor Uzunoglu odmítne, upozorní na střet zájmů dotyčného náměstka – a věc oznámí ministrovi. U tohoto jednání je přítomen i zástupce velvyslanectví země, jejímž je občanem. Než dotyčný náměstek zjistí, že jeho aktivita byla druhou stranou oznámena, stačí ještě poslat doktoru Uzunoglu několik e-mailových zpráv ze své advokátní adresy.

Ministr Pospíšil nyní reaguje poněkud jednoduše: „Je to tvrzení proti tvrzení. Komunikace mezi nimi probíhala, ale kdo komu co nabízel, nejde dokázat.“

LN, 9.2.2009

Autor je novinář a historik