12.8.2022 | Svátek má Klára


PRÁVO: Jak se trestá Barbora Š.

15.5.2008

Po zprošťujícím výroku soudu ve věci nactiutrhání spolku šílených tetiček jménem Klokánek vstoupil do naší současnosti středověk. Snad každý zpravodajský web obsahoval o procesu článek, který měl k objektivní reportáži daleko.

Někdy je až neuvěřitelné, jak řazení slov a vypíchnutí detailů vzbuzuje nesympatické dojmy čtenáře, a z některých textů nelze než seznat, že právo na obhajobu je přežitek, nevypovídat je zločin a chovat se jako vystresovaná osoba je doznání viny.

Jen těm, kteří mají silný žaludek, lze doporučit, aby si přečetli webové diskuse, v nichž by soudce Lynč viděl svůj obraz jak v zrcadle. Přání adresované Barboře Škrlové či Kateřině Mauerové ve formě trestu upálením či sexuálního otroctví (?!) v nich byly ještě tím nejmenším.

Kam až došlo v kauze Kuřim vnímání pojmu spravedlnost? Lze mít jistotu, že spravedlnost vnímá řada médií - a s nimi jejich konzumenti - jako mstu či v lepším případě odplatu.

Demokracie není zlovůle a vláda davu - to je její kouzlo, že nevinný je každý až do doby, kdy opak prohlásí soud. Vůbec není na škodu si to připomenout tváří v tvář sílící hilsneriádě spravedlivě rozhořčených. Obzvlášť v zemi, kde je týrání dětí končící jejich zmrzačením či adorace vraha sympaťáka celkem běžnou věcí.

Každý, kdo napíše do novin slogan matka - zrůda nebo spílá soudci, že má jiný než většinový názor, totiž přispívá svým dílem k tomu, že mizí (a to opakuji již v třetím textu o tomto případu) to nejpodstatnější. Proč se tak dělo? Jakou to má příčinu? Nestojí za tím někdo? Kdo systémově i osobně vyvodí důsledky z útěku Barbory z útulku? Kdo jí pomáhal lítat po celé Evropě? Vždyť to není zadarmo!

Všichni se tak podílí na posekání viditelné části plevele, ale kořeny v klidu raší dál. Hlasitý humbuk s nejsnadnější obětí umožňuje, že podstatné věci unikají. Snad se něco změní teď, když případ přebrali po okresní policii (nic ve zlém, ale na tuto věc moc nestačí) lidé z odboru boje s organizovaným zločinem. O selhání orgánů činných v trestním řízení na začátku celé věci by se ale novináři měli zajímat minimálně stejně intenzivně jako o to, zdali Škrlová či Mauerová (mimochodem, je to Mauerová teta, ne Mauerová matka) tloustnou nebo hubnou.

Zkusme ale obrátit pozornost i jiným směrem. Naše justice si stále nezaslouží žádná velká slova chvály. Spíše naopak. Páteční znovuuvržení Škrlové do vazby soudcem krajského soudu a příkaz k zadržení - včetně návrhu na vzetí do vazby předem vypracovaného státní zástupkyní - je podle mě tak nezákonné, že už to ani víc nejde.

Paní Škrlová se českým orgánům dobrovolně vydala, sama (aktivně) kontaktovala české úřady! Ve vazbě byla z obavy z útěku po dobrovolném návratu! Pro trestný čin uražené ješitnosti paní Ditty Pokorné z Klokánku. Jakkoliv pro ni pobyt ve vazbě znamenal paradoxně možná úplnou izolaci před zlem, kterému byla dlouhá léta vystavena, Barbora Škrlová evidentně potřebuje spíše léčit a chránit jako svědek.

Ubezpečuji ty, kteří s výkonem trestní spravedlnosti neměli nikdy co do činění, že dostat se do vazby, nevinný jak slovo boží, je velmi snadné, a hlavně vazba je v Česku trest nejtvrdší, vězení je proti němu velká rekreace.

Jak někdo vysvětlí, že propuštění Škrlové na svobodu se odehrálo tak, že justiční stráž udělala tři kroky vzad, a policie tři kroky vpřed, sebrala ji na místě a odvedla ji k již (!!!) připravenému soudci (!!!), který - jaká náhoda? - slečnu Škrlovou nařídil zase zavřít. Čtenáře asi neosloví, že to je v rozporu se smyslem trestního řádu či rozhodováním Ústavního soudu.

Měřeno selskou logikou lze uzavřít: osobní svoboda je zaručena, presumpce neviny také, no ale my to máme připravené, ve vazbě jste pro nás jak uherák ve špajzu, tak co se namáhat a chránit vaše práva, represe nade vše. Soud tak Škrlovou odsoudil po čtyřměsíčním trestu odnětí svobody za spáchané nic k dalšímu trestu odnětí svobody jen tak.

Kde to jsme? V Barmě nebo Číně? Nezávislá justice není soudce, který je zázračně připraven na to, že druhý kolega někoho pustí a on ho obratem zase zavře v zastrčené jednačce na nádvoří. To nepůsobí jako pečlivé a nezávislé rozhodnutí, ale předem připravená past. Záleží už dnes na tom, je-li Barbora Škrlová vinna?

Autor je advokát