Jde o „Klausovo fiasko“, jak nabubřele píše Jan Horák na Lidovky.cz?

Václav Klaus junior představil záměr trestat mazání příspěvků na sociálních sítích. Proti tomu se postavili „úředníci a žalobci“, jak ve svém komentáři píše Jan Horák.

Návrh poslanců ODS, SPD, ANO, ČSSD, STAN a KDU-ČSL je primárně zaměřen na to, aby správci sociálních sítí pod hrozbou pokuty nebo vězení nemohli mazat nevhodné příspěvky. Jedinou výjimkou by bylo smazání příspěvků, které se „hrubým způsobem příčí zákonu“.

K návrhu skupiny poslanců se nyní vyjádřily v připomínkovém řízení rezorty a prakticky u všech nenašel návrh poslanců pochopení. „Trojice dotčených ministerstev a také Nejvyšší státní zastupitelství však pro jeho záměr pochopení nemají. V jejich stanoviscích k předložené normě se objevují slova jako vágní, nelogický či absurdní. Všem institucím je proti mysli, že Klaus hodlá takto dramaticky vstupovat do sféry soukromého byznysu. Shodují se i na nepřiměřenosti navrhovaných sankcí za smazání příspěvku.“

Výše uvedené informace lze zasadit do určitého rámce, který je dnes ohraničen zejména nejrozšířenějšími sociálními sítěmi typu Facebook. Jak argumentuje například Ministerstvo kultury, „lze o cenzuře a její nepřípustnosti mluvit pouze v případě státní moci, nikoliv v případě firemní kultury soukromé společnosti“.

To je sice stanovisko krásné, nicméně skrývá v sobě docela zajímavý detail. Zatím to funguje tak, že například Facebook maže příspěvky buď kvůli nařízení státní moci - soudů -, nebo kvůli tomu, že firma vyznává jistou „firemní kulturu“ a smaže to, co se této „kultuře“ příčí. A právě zde je ono čertovo kopýtko. Pokud někdo na Facebook napíše zdánlivě nevinnou větu či názor, který je v rozporu s výše uvedenou firemní „kulturou“, může se dočkat smazání.

Otázkou je navíc i právní argumentace ministerstva, zda se v případě sociální sítě Facebook se stovkami milionů registrovaných osob celého světa stále ještě jedná o klasickou privátní síť, kde majitel „hardwaru“ má stoprocentní právo kontrolovat i „software“, tj. obsah příspěvků. Požadavek Klause juniora, aby se zvýšila ochrana uživatelů sítí tím, že majitel sítě nebude moci svévolně mazat příspěvky svých uživatelů, tak má jistě racionální jádro.

Existuje navíc spousta zákonů, které přikazují něco, co je v širším kontextu v jiném zákoně považováno za nemožné. To je ona známá situace nepřehledných zákonných norem, kdy podle jedné tak konat lze, zatímco jiná to považuje za protizákonné. Tato diskuse však úplně zamlžuje podstatu problému, na který skupina poslanců na čele s Klausem juniorem upozornila. Domnívám se, že by Facebook neměl být při mazání dle jeho soudu „nevhodných“ příspěvků v pozici „boha“ a uživatel v pozici „vola“. Pokud si uživatel chce stěžovat na to, že mu byl jeho příspěvek odstraněn neprávem, měl by mít nějakou zákonnou platformu, podle níž tak může udělat. Určité sankce za neoprávněné smazání příspěvku by proto jistě existovat měly. Jde tedy o to, zda údajné fiasko Klause juniora není fiaskem pro jednotlivé uživatele, kteří jsou vydáni napospas „firemní kultuře“ sociálních sítí.