Myši se stahují z polí, hrozí-li jim v důsledku neúrody hlad nebo výrazné snížení životního standardu. Developery v oblasti výstavby nemovitostí všeho druhu stihl v důsledku krize stejný osud. Šmoulí domečky za Prahou bez potřebné infrastruktury a s mamutími nároky na holou existenci obyvatel v těchto územích jsou neprodejné. Řešení je nasnadě, zahušťovat tam, kde si výsady stabilizovaného bydlení nespravedlivě užívají stávající vlastníci.

Protože zeleň nebo zahrady - označené ve katastru nemovitostí ke své smůle jako ostatní nebo smíšená plocha - zmizely, nezbývá než přitvrdit na postupu. Jak? Likvidací kverulantů z řad stávajících vlastníků nemovitostí v oblastech, ve kterých najde developer zalíbení. Developerovi se líbí lokality v blízkosti stanice metra, s vybudovanou infrastrukturou, je-li to navíc na kopci s výhledem na Prahu, který lze jednoduše převzít masivním převýšením plánované stavby nad okolní domy, hodí to za m2 až dvojnásobek výtěžku. To za trochu námahy přece stojí!

Pro dokreslení situace je třeba nastínit, kdo je typický stávající vlastník . Jsou to lidé vlastnící rodinné domy maximálně třípodlažní, na zastavěné ploše kolem 100 m2, dalších 100 m2 tvoří za domem pokračující zahrádky. Zahrádky jednoho vlastníka navazují na zahrady protější, zhruba stejné, ukončené stejnou stavbou do téže maximální třípodlažní výše. Spojené zahrady jsou osazeny většinou vzrostlou zelení a s láskou udržované. Takové domy lze vidět např. v lokalitě ulice Na Hlinách, Pod náměstím nebo v ulicích kolem koupaliště v Praze 8.

Nabízí se otázka pro developera či prostě pro stavebníka, který se nechce smířit se stávajícím stavem, co dál. Pokud by hodlal přistavit např. další patro na stávajícím domku, děje se to ve formou rozhodnutí Městské části (dále jen M.Č.) ve stavebním řízení. Stavební řízení probíhá tak, že M.Č. obešle všechny sousedy oznámením o úmyslu stavebníka přistavit si další patro. Sousedé se k tomu vyjadřují, protože se o tomto úmyslu dozví, a buď se záměrem souhlasí, nebo někdo může vznést námitku, že by mu například stavebník příliš zasahoval výhledem nebo zastíněním na jeho pozemek nebo nemovitost. Námitky se pečlivě zvažují a výsledkem je buď kompromis, povolení stavby pro bezdůvodnou námitku, nebo zamítnutí stavby dalšího patra.

Tato cesta je pro stavebníka (developera) naprosto nezajímavá. Z jednoho patra se nezbohatne, sousedi mu do všeho mluví, řízení je zdlouhavé. Existuje přeci cesta mnohem rychlejší a efektivnější. Jaká? Územní řízení, resp. řízení o vydání rozhodnutí ve věci umístění stavby. Recept na úspěch je pohříchu velmi snadný. Developer (stavebník) stávající domek nejdříve zbourá. Vznikne mu "volná plocha" součtem původní nezastavěné plochy (zahrady nebo dvora a plochy po odstraněném domku). Na zastavění ne již 100metrové, ale cca 200metrové plochy podá developer (stavebník) již v roli žadatele žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby.

A teď pozor! Žádost se podává na stavební odbor té které části Prahy jako zcela anonymní a intimní záležitost. M.Č. shromažďuje podklady, které jí žadatel předkládá, a když jsou shromážděna k této žádosti - většinou překvapivě kladná - stanoviska dotčených orgánů (doprava, životní prostředí, napojení na sítě apod.), vydá M.Č. rozhodnutí o zahájení řízení o umístění stavby. Řízení je zahájeno v souladu s platným stávajícím stavebním zákonem tak, že na webové stránky M.Č. se na 14 dnů od vydání rozhodnutí o zahájení řízení oznámí tato skutečnost s tím, že je současně nařízen termín pro ústní jednání ve věci. Po 14 dnech oznámení z webové stránky té které M.Č. nadobro zmizí. Pro úplnost je třeba dodat, že další forma zveřejnění se děje na úřední desce M.Č., která dříve sloužila jako jediný možný doručovací prostředek pro osoby neznámého pobytu, což vlastníci sousedních nemovitostí rozhodně nejsou. O přehlednosti úřední desky, jakož i reálné možnosti se setrvale zdržovat v jejím dosahu není třeba podrobně hovořit.

Další prostředek, bohužel jen formálně sloužící ke zveřejnění informace, je vyvěšení záměru stavebníka v územním řízení přímo na místě stavby. Ze třech řízení, probíhajících aktuálně v ulici Zenklova 59, Pod náměstím a akce bytový dům Zenklova, nezveřejnil požadovaným způsobem žadatel svůj úmysl ani v jednom případě. Důvody jsou nasnadě. Proklouzne-li žadatel se záměrem často 100% zastavění pozemku (Třešňovka nad Poštou v Zenklově ulici) výškou a hřmotností vysoce převyšující okolní zástavbu do nařízení ústního projednání věci, má vyhráno. Končí ze zákona námitkové řízení, rozhodnutí o umístění stavby má v kapse.

Cena pro sousedy, kteří nevěřícně zjistí, co se kolem nich děje, až když přijede bagr a na hranicích jejich pozemku vyhloubí obrovskou jámu, je ničivá a hlavně trvalá. To už se ale jedná o stavební řízení, které je výškou a hmotností rozhodnuto v utajeném řízení územním. O zázrak je postaráno. Vyroste nový dům, kde i výhled do zeleně, do vaší zahrady je finančně oceněn, nový vlastník převezme váš stávající výhled např. na panorama Prahy - přece si jej zaslouží, když tolik zaplatil. Pokud máte štěstí, přežijí zásah vzrostlé stromy na vaší zahradě, pokud ne, proces není tak rychlý, developer nebo ten, kdo prodá pozemek s pravomocným rozhodnutím o umístění stavby, zkrátka nepřijde.

Účelem tohoto článku není kritika postupu úřadu MČ Praha 8 ani kritika nepřehledného stavu, týkajícího se stávajícího nebo chystaného územního plánu Hl.m. Prahy . Autorka má pro začátek jedinou ambici, a to návrh vedoucí alespoň k základní ochraně vlastnických práv stávajících vlastníků a potažmo i zachování alespo'n zbytků urbanistického charakteru Prahy. Návrh zní: písemné doručování rozhodnutí o zahájení územního řízení všem účastníkům řízení. Stav, kdy je ponecháno na žadateli, zda v podstatě beztrestně zahájení řízení v místě oznámí či neoznámí, je neudržitelný. Dále žádám důsledné vykonávání dozoru M.Č.nad plněním povinnosti stavebníka seznámit se záměrem - návrhem na vydání rozhodnutí o umístění stavby a také sankcionování porušení této povinnosti.Stávající stav nelze pojmenovat jinak, než jako zákonem tolerované a orgány místní samosprávy opomíjené flagrantní omezovávání vlastnického práva stávajících vlastníků, které si nezadá s vyvlastněním.

Připomínám, že na podzim se mají konat v Praze volby do místních zastupitelských orgánů. Nabízí se politické téma, které zajímá občany Prahy, protože se týká opravdu všech. Problém "divokého zahušťování" se týká i sídlišť a činžovních domů, kde obyvatelé zčistajasna jednoho dne zjistí, že parčík před jejich domem zmizí a bude nahrazen hřmotným a vysokým útvarem. Takový stav by v civilizované zemi neměl být připuštěn, pokud se tak stane, mělo by mu být fakticky a legislativně zabráněno.

Autorka je advokátkou v Praze