Odborář Dušek je skutečně figura k pohledání. Tváří se jako naprostý blbec, ale přesně ví, co dělá. A co říká. Na zadek před ním padnul i Klaus. Z Duška se stal milionář a nám zbyly na krku špinavé a téměř nefunkční železnice. A dluhy, které vedení železnic spolu s odboráři vyrábí už dvacet let. Jedno je však jisté. Duškovy výroky, že se na chodbách ředitelství železnic „bojí ohnout pro tužku“ vejdou do odborářských dějin.

Dušek si udělal obrovskou reklamu a novináři začali psát jako o závod o sprosťákovi a politici se rozhořčovali a vůbec se rozběhl obvyklý tyátr. Korunu tomu jako vždy dodaly „mluvící hlavy“. Paní Šiklová pravila v rozhlase, že Dušek jej strašný člověk, že označovat někoho za homosexuály je odporné (jsou snad svatí, že se o nich nesmí říkat nic negativního?) a zakončila svoji obvyklou politickou tirádu výkřiky, že nesmíme … a musíme …. a nedovolíme… neboť ve vyspělých státech se nemůže … No nevím, jak a co ví paní Šiklová, ale já si myslím, že USA a Irsko a Polsko a Malta a další a další jsou docela vyspělé státy a zdaleka nejsou tak vstřícní k homosexuálům jako u nás,. A že si z toho vůbec nic nedělají.

Mně tahle dáma a její souputnice a souputníci připomínají čím dál tím víc nebožku soudružku Kabrhelovou. Jenže v opačném politickém gardu. Ať se stane, co se stane, vždy dotyční pronesou „zásadní a jedině správné a politicky korektní prohlášení“. V kterém se odvolají jistě že ne na Sovětský svaz ale na příklad imaginárních „vyspělých států“ či „vyspělou společnost“, na kteroužto přísahají a kterou nám vyhrožují. Tak nějak mi to připomíná ony bláboly doprovázející kdysi každý komentář v Rudém právu o tom, že „naše vítězství je jisté - vzhůru na imperialisté“ a zaklínání se nevyhnutelnou socialistickou budoucností lidstva. Také je typické, že pro své názory mají vždy dosti místa ve všech masmediích. Snad mají novináři pocit, že bez těchhle keců by to nebylo ono.

Nevysloveným předpokladem takového „kladného a pozitivního“ vztahu k homosexuálům je to, že jsou to údajně chudáčci. Na které se nesmí křičet a už vůbec jim ubližovat, páč… Páč jsou takový nějaký bezbranný, že jo?! Tuhle pitomost tlučou naši pokrokoví intelektuálové společnosti do hlavy jak kladivem.

Takže, pravda je ta, což ví každý vzdělanec, že homosexuálové nejsou od přírody žádné chudinky. Jsou to lidi stejní jako my, heterosexuálové. Hodní, zlí, chytří, blbí, nadaní i idioti atd. Jen mají jinou sexuální orientaci. Ovšem proti většině populace jsou také poněkud sexuálně náruživější, jak dokládají výzkumy odborníků -sexuologů. Od Freuda po slavného Alfreda Kinseye. A také většinou daleko více promiskuitní. Neb při tomhle vztahu děti nevznikají. Takže je více svobody. Tím také možnosti navázat daleko více vztahů s daleko větším počtem partnerů.

A už vůbec nejsou jen „mírumilovní“. To vykřikuje jen šikovná propaganda gay a lesbických zájmových skupin. Kdo někdy něco odborného četl o homosexuálech a jejich úloze v dějinách, jistě ví, že ve starém Řecku byly homosexuální styky –zvláště s mladými chlapci, které si dospělí muži vyhlíželi na „stadionech “ při tělesných cvičeních - velice oceňovány.

Dokonce armády řeckých států, třeba spartská, ta slavná a nebezpečná armáda byla založena na mileneckých vztazích mezi vojáky. Protože se tvrdilo, že oba „milenci“ budou v boji muže proti muži jeden druhému silnou oporou. Tihle dnes přehlížení změkčilí “buzeranti“ porazili třeba i Peršany (dnes Írán). Což se naší heterosexuální armádě nějak doposud nepovedlo, co?! Takže homosexualita není nic nového, nic změkčilého, nic neznámého.

Jak praví ten slavný vtip: Na sexuologické konferenci vykládá Řek: „ My Řekové, jsme z hlediska civilizace nejdůležitější. My jsme vynalezli lásku a sex!„

A v hledišti se ozve Francouz: „My jsme ještě důležitější! My jsme k tomu přizvali i ženský!“

Korunu všemu nasadil sám pan ministr Slámečka, když začal vykřikovat něco o nacistech a jak „jsme trpěli“. Ano, homosexuálové za nacistů trpěli. Ovšem také jej mnozí z nich budovali. Aktivně. Jak připomněl ke smůle pana ministra například dokumentární film na ČT 2 vysílaný v pondělí 8. března 2010 z cyklu „Tajemství mrtvých mužů“.

Jen skutečně ve stručnosti. Jedním z nejbližších přátel a spolupracovníků Hitlera v nacionálně socialistické revoluci byl jistý Ernst Röhm. Voják každým coulem, mimořádně organizačně talentovaný muž, revolucionář, fanatik, vrah a homosexuál. Do roku 1934, kdy se začal v Německu a nacionálně socialistickém hnutí „lámat chleba“, fakticky druhý muž NSDAP. Jeho štáb, složený z „bojových druhů“ z první světové války ale hlavně z homosexuálních přátel a jejich milenců a přátel těch milenců (viz politické ovládnutí Bavorska), vybudoval SA - nacistické úderné oddíly Sturmabteilung, které mělyv době své největší slávy pod sebou i SS a čítaly až 500 000, slovy pět set tisíc mužů. Oddíly SA pod vedením homosexuála Röhma a jeho mnoha stejně orientovaných přátel a spolupracovníků byli ti, kdo realizovali německou nacionalistickou revoluci, organizovali „křišťálovou noc“, požár Reichstagu a zajistili likvidaci komunistů, sociálních demokratů a odborů. Takže žádní beránkové. Pak se jim Hitler ovšem krutě pomstil. Všem. I těm, co s SA neměli nic do činění.

Málo známá je skutečnost, že po „Noci dlouhých nožů“, kdy byl jejich vůdce Röhm a jeho homosexuální – ale i heterosexuální – přátelé na Hitlerův rozkaz zavražděni, mstily se pokořené a okleštěné oddíly SA na svých stranických nepřátelích, na SS. A to vražděním důstojníků SS. Zavraždili jich do roku 1941 podle nepřesných údajů něco mezi 150 až 170! A na každou mrtvolu přišpendlili lísteček, že je to pomsta SA za vraždu Röhma a jeho „přátel“.

Ještě si myslí pan Slámečka, že tohle byla ta nejlepší obrana? No a my ostatní bychom měli více zvažovat, zda na slovech toho buranského, ale vyčůraného odborářského bosse něco není. Ne proto, že to řekl Dušek. Přesto, že to řekl Dušek.

Protože doposud nikoho, zde v tolerantní České republice, kde lidé většinou homosexualitu nejen tolerují, ale některé homosexuály hromadně obdivují – třeba režiséra Trošku – nenapadlo, že by mohli homosexuálové dělat takové věci jako ovládnout nějaký úřad anebo výnosné posty. Ale když to předpokládáme u katolíků, komunistů, sokolů, spolku stavebních inženýrů a svazu zahrádkářů a vzájemně provázaného neformálního sdružení proutníků – jako v Páralově románu - proč bychom to měli a priori vylučovat u homosexuálů. Protože jsou homosexuálové?

Ostatně pan Jiří Hromada svým lhaním před minulým zákonem o partnerských svazcích, co po nich prý ale nikdy nebudou následovat žádné další požadavky, (např. na osvojování dětí), svojí dnešní aktivitou už tak dost lidí naštval. Češi jsou v těhle věcech tolerantní. Ale když se namíchnou, mají dlouhou paměť.

No a poslední odveta mužů řídích železnici - že zakázali Duškovi vstup na GŘ - vypadá, jako by se ho báli. Jako by měli špatné svědomí. Ne proto že jsou homosexuálové. To jim v Česku moc neuškodí. Ale protože skutečně hospodaří blbě, dráhy nefungují, jak by měly, a je jich tam najednou nějak moc. Těch kamarádů. A ono je to v tomhle případě fuk, zda jsou to kámoši z tenisu anebo gay klubu.