7.12.2019 | Svátek má Ambrož, Benjamin


POLEMIKA: Těžký boj profesora s hrncem vody

19.6.2008

Omlouvám se, že z důvodu dovolené reaguji až teď na článek pana Wagnera Klimatický alarmismus (NP 9.6.2008)

Pan Wagner se ve svém článku zmiňuje o sborníku CEPu "Globální oteplování - realita nebo bublina?" a zejména o příspěvku prof. Gerharda Gerlicha "Podvod s globálním klimatem". Tento text vychází z přednášky prof. Gerlicha, kterou přednesl dne 15.11.2007 v pražském Autoklubu na semináři CEPu "Globální oteplování - fakta a mýty". Pan Wagner o něm tvrdí, že by jeho závěr měli otloukat komusi o hlavu. Gerlichův text ovšem nemá jen závěr a i ten závěr z něčeho vychází. Z něčeho, co je uvedeno dříve v textu. A to je ten problém.

To, co závěru předchází, totiž nelze snad nazvat jinak, než slovem slátanina. Pokud se snad někomu zdá takové označení příliš silné (a jistě se tací najdou), doporučuji mu sehnat si uvedenou publikaci (lze objednat v CEPu za pouhých 100 Kč + poštovné a balné 65 Kč) a celý text si přečíst. Opravdu to stojí za to.

Nevím, co z té hrůzy má na svědomí sám prof. Gerlich a co překladatel textu, ale žádný text, který má alespoň vzdáleně budit zdání serióznosti by si například neměl plést derivace a deriváty. Tím to ovšem zdaleka nekončí. Zajímavý je např. popis experimentu, uvedeného jako "Experimentální vyvrácení skleníkových efektů oxidu uhličitého". Cituji: "Hrnec s vodou a bez vody na zapnuté plotně sporáku. Dno hrnce bez vody se rozežhaví do červena, hrnec s vodou nikoli." Ano, nic překvapivého, celkem známá věc. A vysvětlení prof. Gerlicha? Cituji dále: "Voda totiž absorbuje excelentně a to podstatně silněji než vzduch vytlačený vodou a propustí viditelné světelné záření téměř úplně. Dno hrnce s vodou se ale do červena nerozžhaví. Je tedy dno hrnce s vodou při stejném tepelném výkonu podstatně chladnější". Toto nesmyslné vysvětlení notoricky známého jevu ovšem nelze přičítat na vrub překladateli. I na své přednášce, pořádané CEPem v pražském Autoklubu 15.11.2007 uváděl prof.Gerlich prakticky stejnou argumentaci. Dno hrnce s vodou se prý ohřeje méně z toho důvodu, že voda absorbuje infračervené záření více než vzduch. Takové vysvětlení je ovšem docela slušná konina. Ale prý to dokonce vyvrací poznatek, že zesílení absorpce infračerveného záření nad zahřívaným povrchem vede ke zvýšení teploty povrchu. Jenže pan profesor nějak záhadně zapomněl na to, že v hrnci s vodou je to všechno o dost jinak než v atmosféře a nižší teplota dna hrnce s vodou nemá nic společného s IR zářením.

Jak to tedy je? Zvýšení absorpce IR záření v atmosféře má evidentně za následek zvýšení teploty vzduchu nad povrchem. To celkem jasně plyne ze zákona zachování energie. Teplejší vzduch ale také emituje více IR záření. A emituje všesměrově, tedy i zpět směrem k povrchu. Proto se zvýší intenzita IR záření, dopadajícího na povrch a tedy i teplota zemského povrchu. V hrnci s vodou to ale probíhá pomocí zcela jiných mechanismů. Teplo se neodvádí vodou ode dna vzhůru IR vyzařováním, ale především konvekcí (Archimedův zákon, snad platí i podle prof. Gerlicha). Navíc se na hladině voda odpařuje a tím odvádí velkou část energie (ve formě latentního tepla vodní páry) ze systému "hrnec+voda". Ohřátá voda v hrnci tedy (na rozdíl od atmosféry) nevyvolává žádný tok energie směrem dolů, ke dnu hrnce. V atmosféře a v hrnci s vodou jde tedy o dva zcela rozdílné procesy a "experiment" prof. Gerlicha je úplně "mimo mísu". Že by to prof. Gerlich nevěděl? Pak by to bylo dost špatné. Nebo že by věděl a přesto by takový nesmysl tvrdil? Pak by to bylo asi ještě horší.

Hned následující příklad, uvedený prof. Gerlichem je rovněž komický: "Jezero s písečnou pláží, ozářené sluncem. Písek na dně jezera je znatelně chladnější než suchý písek, ozářený sluncem. Voda absorbuje infračervené záření podstatně lépe než vzduch nad povrchem země". A opět to dává do protikladu s poznatkem, že při vyšší absorpci IR záření nad povrchem bude povrch teplejší. Vypadá to skoro, jako by prof. Gerlich neznal rozdíl mezi teplem a teplotou a vztahy mezi nimi. Pokud by je totiž znal, bylo by mu celkem jasné, že i dno jezera a voda nad ním se při dopadu slunečního záření ohřívají. Teplota písku na dně jezera je ale dána především teplotou vody nad ním. Dodáme-li ale do obou soustav (suchý písek na pláži i dno jezera + voda nad ním) stejné množství tepla, vzroste teplota suchého písku více než teplota písku na dně jezera. Důvodem není nějaká rozdílná absorpce IR záření, ale především to, že voda má daleko větší specifické teplo než suchý písek a při dodání stejného množství tepla se tedy ohřeje výrazně méně než písek na břehu. A s ní se samozřejmě méně ohřeje i písek na dně. Ten je pak tedy chladnější než suchý písek na břehu. Pochopitelně - i tady určitou roli hraje odvod latentního tepla při výparu vody z hladiny jezera. S IR zářením nebo jeho absorpcí to opět nemá prakticky nic společného a už vůbec tento "experiment" nic nevyvrací. Zajímalo by mě ale Gerlichovo vysvětlení trochu jiného experimentu. Suchý a mokrý písek na pláži. Který se při dopadu slunečního záření ohřeje více? Samozřejmě ten suchý, to je dobře známá věc. Dokonce i když je suchý písek zpravidla světlejší, má tedy větší odrazivost a pohlcuje méně krátkovlnné sluneční radiace, než tmavší mokrý písek. Jak by tohle prof. Gerlich asi vysvětlil přes rozdíly v absorpci IR záření nad povrchem, když nad suchým i vlhkým pískem je stejný vzduch se stejnou schopností absorbovat IR záření? To by mě tedy opravdu moc zajímalo...

V textu se ovšem skrývají i další perly. Vyberu jen některé z nich, v textu jich je ale mnohem víc, nehledě na to, že některé pasáže jsou tak zmatené, že vůbec není jasné, co tím chtěl autor říci (tedy pokud tím vůbec chtěl něco říci).Například: "... v příjemnějším klimatu například platíte nižší náklady za vytápění a společně s větším množstvím vody a oxidu uhličitého zde existují lepší podmínky pro pěstování rostlin". To je ovšem novinka zásadního významu, že v "příjemnějším klimatu" je více oxidu uhličitého. Prof. Gerlichovi evidentně vůbec nevadí, že toto jeho tvrzení zcela odporuje měřením. Nebo "Momentální lokální teploty určují ozařované tepelné proudy, ale tepelné proudy teplotu neurčují". Jinak řečeno (pokud jsem text správně pochopil) - tok tepla do nebo ze systému nemá za následek změnu teploty systému. Ejhle, prof. Gerlich nám tu elegantně popřel zákon zachování energie.

Pasáže, kde prof. Gelich píše např. že "Mezní podmínky určují řešení více než diferenciální rovnice samy o sobě. Existuje záření, teplo, kinetická energie, hmota, přenosy energie přes pohyblivé i statické hraniční plochy mezi různými pevnými materiály, kapalinami, plyny, plazmaty." nebo "Skleníkový efekt je jednoduše vysvětlitelný proces, který se dá vysvětlit s pomocí všeobecných fyzikálních zákonů. Není-li takové vysvětlení možné, není to žádný fyzikální efekt. Tepelné přechody ze stěny do vzduchu (do plynu) či do vody (do tekutiny) nelze vysvětlit přebytkem záření dotyčných rozdílných látek, poněvadž jsou značně rozdílné při různých rychlostech průtoku. Při chlazení vodou či vzduchem jsou vlastnosti záření na dně nádoby a na zemském povrchu zanedbatelné. Vysvětlení atmosférických skleníkových efektů CO2 jsou tedy chybná. Tím je dokázáno, že skleníkový efekt CO2 atmosféry Země neexistuje" - to už jsou jen učeně znějící bláboly. Bláboly, které ale zřetelně ukazují třeba to, že prof. Gerlich vůbec neví, co je skleníkový efekt a jak vzniká.

Upřímně - nevím, jak mám celou tuhle záležitost chápat. Na jedné straně je jméno profesora (!!!) Gerharda Gerlicha z Technische Universität Carolo-Wilhelmina v Braunschweigu a na druhé straně jeho zcela zmatená a fyzikálně diletantská slátanina v podobě přednášky v CEPu a o nic lepší text ve sborníku "Globální oteplování - realita nebo bublina?" Text, který nemá hlavu ani patu, často vůbec nedává smysl a pokud ano, pak je plný klimatologických nesmyslů i vyloženě účelových lží. A to vše se, prosím pěkně, vešlo na pouhých pět a půl stran textu. Nehodlám a ani nemohu hodnotit odbornost prof. Gerlicha. V uvedeném textu se ale snažil udělat z klimatologů tak trochu blbce. Výsledkem je, že udělal blbce jen sám ze sebe...

Proto mohu závěrem opravdu jen doporučit (a doufám, že redakce Neviditelného psa to nebude považovat za nepovolenou reklamu) - sežeňte si ten sborník a přečtěte si ho. Bylo by také dobré, aby CEP pořádal více takových seminářů či konferencí (pokud možno i za přítomnosti televize) a aby i z nich byly vydávány sborníky. Alespoň fyziky trochu znalá veřejnost sama uvidí, jak zoufalou a příšernou argumentaci jsou "klimaskeptici" také nuceni používat k obhajování své ideologie.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.