Už staří latiníci znali heslo Cuius panem edo, illius carmina edo - Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. To jen kvůli tomu, aby se nějaký čtenář zas nerozčiloval, že "tohle by dřív nebylo možný". Kdepak, tohle bylo možné a běžné už ve starém Římě. To však neznamená, že bychom to měli chválit. Už Jan Neruda psal:

"Čas oponou trhnul — a změněn svět!
Kam, kam padlo lidstvo staré?"

No, kam padlo lidstvo staré v roce 1848, to nevím, ale vím, že čas trhnul také dnes, a to ve vlastnictví českých medií. Tedy novin a časopisů. Z prakticky monopolního německého vlastnictví (až na komunistické Právo) se začala vytrhávat media podléhající českým kapitalistům - ba dokonce milionářům a miliardářům (sakra, aby mělo Česko milionáře a miliardáře, je to vůbec dneska Evropskou unií dovolený?), což se na celkovém postoji a a zaměření těchto medií nemůže neprojevit.

Však se také sjednocená levice pod vedením Miloše Zemana snaží, seč to jde, morálně i ekonomicky zničit Bakalu, toho financiéra Pravdy a Lásky, a jiní další dostávají záchvaty, když slyší jméno Babiš.

Ne, že bych byl nějakým fanatickým přívržencem obou pánů, ale co je moc, to je moc. Korunu tomu nasadil můj jinak oblíbený týdeník Reflex v čísle 39/2013 s titulní stránkou s Babišem, kde je zobrazen podle onoho slavného plakátu "I ty…", kde bývá zobrazen buď rudoarmějec v buďonovce, anebo "strýček Sam" v cylindru s hvězdami a pruhy. Tentokrát pod dopředu nataženým prstem Babiše je podtitul: "I tebe si koupím!"

Nějak se noviny prodávat musí, že…

Spíše mne překvapil uvnitř týdeníku editorial šéfredaktora Pavla Šafra "O Německu. A o nás". Ten vypadá jako děkovná apoteóza matce Germánii, že nás přivinula na své mateřská prsa a zachránila nás (ovšem před čím?), a kde se vyskytují k povídání o následku Mnichovské dohody perly typu "K narušení českého charakteru ve skutečnosti přispělo (mimo mnichovského diktátu) mnohem více to, co se dělo po válce: vyhánění nevinných Němců, podlézání Stalinovi a likvidace právního řádu."

Pan Šafr jistě ví (či měl by vědět), že takzvané "vyhnání nevinných Němců" není žádný český vynález. To dneska tvrdí jen skutečně politicky zastydlí sudeťáci, solidní němečtí historici tuto pseudoteorii dávno opustili. Po válce bylo z rozhodnutí Spojenců (a první s tím přišli Angličané) odsunuto ze střední a východní Evropy 12,5 milionu Němců (z ČSR pak z tohoto počtu jen cca 2,5 milionu, více než 400 000 Němců z ČSR zůstalo, a to se navíc dobrovolně vystěhovalo asi cca 100 000 německých antifašistů, kteří měli podle svého přesvědčení hlavně v NDR budovat "socialistické Německo). Takže dle logiky onoho editorialu všechny ty státy, které místní Němce jako pátou kolonu velkoněmeckého nacionalismu, který vyvolal dvě světové války což stálo více než 100 milionůl životů, odsunuli či vyhnali ze svého území, mají "narušený charakter"? Tedy Poláci, Ukrajinci, Madaři, Jugoslávci, Francouzi, Norové, Dánové a další? Ti všichni jsou dodnes morálně narušení?

Podlehnutí sovětské diktatuře také nebylo žádným výjimečným českým morálním pokleskem, ale logickým výsledkem druhé světové války. Kdy se na nás, jak říká pan Šafr, "vybodly" západní státy, a to nejen v roce 1938, ale i v roce 1945. A předhodili nás sovětům. Stejně jako nešťastné Poláky, Estonce, Lotyše, Litevce či Rumuny.

Přichýlit se k Rusku nebylo po II. světové válce žádným morálním selháním, ale běžným východiskem z jinak neřešitelné situace. Německo dvakrát na začátku 20. století přepadlo a ničilo, doslova genocidně, své východní sousedy. Některé národy to přežily, některé prakticky nikoli - jako Huculové, Kašubové, haličští Lemberkové, čeští Cikáni, čeští židé atd., atd.

Západní spojenci se až příliš brzy po válce začali přátelit pod tlakem Stalina s Němci, takže i většina Poláků, těch statečných bojovníků proti nacistům i bolševikům, volila ve svobodných volbách roce 1947 ze 70 % levicové strany.

Říká-li pan Šafr, že nám a Evropě dnes Němci "přinášejí stabilitu, bohatství a silnou demokracii", lze o tom s úspěchem pochybovat. Finanční zájmy Německa ničí a likvidují evropský jih, a to nemilosrdně, a na nás i na Polsko a další si nechávají v záloze organizaci, která veřejně hlásá poněmčení a kolonizaci našeho státu či východní části Polska, odtržení a germanizaci Slezska.A a to už více než 65 let demokratickým Německem dotovanou a podporovanou vskutku revanšistickou organizaci tzv. Vyhnanců (Bund der Vertriebenen). Jehož součástí je Sudetoněmecký landsmanšaft, jehož členové se pokoušeli mimo jiné zabránit vstupu ČR do Unie a NATO.

Jak ukazují poslední události, nadšení z Německa a oficielně deklarované přátelství se vypařuje jak z Řecka, tak z Itálie, ale ani Portugalsko a skandinávské země rozhodně nejsou dnešním Německem a jeho "europolitikou" nadšené.

Dále se v editorialu tvrdí, že "Německo je dnes nejsilnější evropskou demokracií…", že "už je konečně čas chápat dobré vlastnosti našich německých sousedů" a "chápat Němce jako ty nejpřirozenější spojence v Evropě." Emanuel Moravec by to nenapsal jasněji!

Ještě mi tam chybí věta o budoucím nanebevzetí Angely Merkelové a bylo by to dokonalé. Jo, že bychom se začali učit ve školách jako za protektorátu o jistém Adolfovi: "Angela Merkel war geboren…"

Pan šéfredaktor se hrdě hlásí k tomu, že Reflex patři do skupiny německého vydavatelského domu Alex Springer. No, proč ne? Ale tolik holdování tomu "nejdokonalejšímu ze všech světových států" jsme si snad ani nezasloužili.

P.S. Slyšel někdy pak Šafr o Velké Británii? Když mluví o té demokracii?