V pondělí vyhlásila bankrot společnost Tribune Co., která vydává několik velkých a významných deníků, mimo jiné Los Angeles Times či Chicago Tribune. Bezprosředně to neznamená, že tyto listy přestávají vycházet. Podle zákonů jde o ochranu před věřiteli, která naopak může umožnit období finančních potíží překlenout a ve vydávání pokračovat. Ale pokud se to nepovede, noviny samozřejmě zaniknou.

Shodou okolností ve stejný den přišla překvapivá zpráva i od výboru tzv. Pullitzerových cen, které jsou od počátku dvacátého století asi nejvýznamnějším oceněním pro píšící žurnalisty. Udělovaly se výhradně za texty zveřejněné v daném roce v amerických novinách. Od roku 2006 je možné zahrnout i texty, které vyšly na webových stránkách papírových novin.

Teď ovšem přichází další změna, možná nejvýznamnější v jejich historii. Pullitzerovu cenu může dostat text zveřejněný v kterékoli internetové publikaci, která vychází aspoň jednou týdně, věnuje se původní žurnalistice a je věrná nejpřísnějším novinářským zásadám. Přeloženo do srozumitelné řeči: Pullitzerovu cenu může od příštího roku dostat třeba i kvalitní text zveřejněný na osobním blogu.

Co to znamená? Noviny byly celé dvacáté století považovány za vlajkovou loď médií a bralo se jako samozřejmé, že nejkvalitnější žurnalistika se objevuje právě tam. Ale tato role končí a organizátoři Pullitzerových cen si uvědomují, že má-li být prestiž ocenění zachována, je třeba její záběr rozšířit.

Nehledě na to, že noviny už brzy nemusí vůbec existovat. Před pár týdny oznámil první slavný deník, že od dubna příštího roku přechází na výhradně internetovou podobu. Na papíře bude vycházet jen jednou týdně, a to jako víkendový časopis. Jde o renomovaný Christian Science Monitor, který patří i ve světě k nejcitovanějším americkým novinám. Zajímavé je, že přechod na web neprovázejí zas tak velké škrty v redakci. Christian Science Monitor chce zachovat i ty nejdražší aktivity, kterými jsou investigativní a zahraniční zpravodajství.

Jiné noviny sice zůstávají zatím na papíře, ale zato naopak propouštějí ve velkém. O místo v posledních třech měsících tohoto roku přijdou tisíce novinářů. A další známý deník, denverský Rocky Mountains News, tento týden vyhlásil, že je na prodej. Pokud se do šesti týdnů nenajde kupec, tak skončí.

Novinový byznys klesá už čtyřicet let, prakticky od masového nástupu televize. Výrazněji pak od poloviny devadesátých let po nástupu webu. V roce 2003 předpověděl profesor žurnalistiky Philip Meyer, že poslední čtenář novin "zmizí" v dubnu 2043. Jde samozřejmě o žertovnou nadsázku, založenou však na exaktní analýze vývoje poklesu nákladu v posledních letech.

Teď v souvislosti s finanční krizí a úpadkem automobilového průmyslu, který je všude na světě jedním z nejsilnějších inzerentů, se však zdá, že to půjde mnohem, mnohem rychleji. Dokonce tak rychle, že už v roce 2010 by mohly papírové noviny začít masivně mizet ze světa. Mediální mapa se pak úplně změní.

Je to nevratný a truchlivý proces. Řeč je o Americe, ale v globalizovaném světě pochopitelně nezůstane izolován - tak jako se rychle rozšířila jen původně americká hypotéční krize. Mediální firmy čeká obtížné a mimořádně složité období, kdy budou bojovat o přežití, a zároveň "přesouvat" obsah z papíru na web. Zda se jim to podaří, rozhodne o tom, zda ze světa zmizí jen noviny, anebo i žurnalistka v tom smyslu, jak ji dnes známe.

(Psáno pro E15)

Převzato z blogu Extra se svolením autora.