Paroubek má nejvíce schopností vést vládu, křičí palcový titulek na první straně sobotního vydání deníku Právo (10. 12. 2005). Opravdu? Jak k tomu soudruzi redaktoři došli? Zjistila to prý agentura STEM. A jak k tomu došla agentura STEM? Podrobila snad adepty premiérského křesla nějakým inteligenčním, výkonnostním, dovednostním a zátěžovým testům?

Ale vůbec ne. Agentura STEM se odvolává pouze na svůj vlastní výzkum veřejného mínění. Takže ve skutečnosti to není tak, že Paroubek má největší předpoklady vést vládu, nýbrž že jakýsi vzorek obyvatelstva si to možná myslí. Je to asi, jako kdyby se výsledky sportovních utkání nezjišťovaly na hřišti, nýbrž hlasováním diváků, přesněji části diváků.

Zobecníme-li to, svět podle STEMu a Práva vypadá takto: Věci nejsou takové, jaké jsou, ale takové, jaké si lidé myslí, že jsou. A lidé si myslí, že jsou takové, jaké jim řekneme, že jsou. A na důkaz, že jsou takové, jaké chceme, aby byly, přineseme průzkum, že si lidé myslí to, co chceme, aby si mysleli. Je to takový bludný mediální kruh. Jeho produktem ovšem je, že zdání je podsouváno jako skutečnost.

Ale nešť. Berme jako fakt, že STEM zveřejnil výsledky jakéhosi průzkumu. Teď v zásadě existují tři možnosti. Za prvé: průzkum je naprosto seriozní. Za druhé: průzkum je sice seriozní, ale může být zatížen velkou chybou. A konečně za třetí: průzkum je zmanipulovaný.

Odpověď nechť si po zkušenostech s agenturou STEM každý vybere sám. Je to ta agentura, která nově vzniklé Unii svobody druhdy přisoudila 17 procent podpory krátce poté, co její ředitel Jan Hartl povečeřel s Janem Rumlem. Je to ta agentura, která se při předvolebních průzkumech nejednou opravdu hodně sekla. V případě voleb do Evropského parlamentu dokonce kardinálně. A konečně je to ta agentura, u které si právě Paroubek v poslední době již tradičně objednává průzkumy, když potřebuje „dokázat“, že něco je jinak, než to je. Třeba když s Topolánkem prohraje v telefonické anketě během Sedmičky.

Také bychom neměli přehlédnout, že kanálem, kterým se inkriminovaná informace dostává na svět je právě deník Právo. Noviny, které v posledních měsících a letech poztrácely hodně ze své někdejší – sice levicové –, ale přesto nezávislosti, takže je dnes právem můžeme považovat spíše za tiskový orgán ČSSD. Rovněž starý okřídlený bonmot Winstona Churchila: „Jediné průzkumy veřejného mínění, kterým důvěřuji, jsou ty, které jsem sám falšoval,“ stále platí. Jak je vidět i v Lidovém domě to dobře vědí a Paroubek je učenlivý žák.

Proto pozor: Kdykoli se objeví řetězec Paroubek – STEM – Právo – Paroubek, je záhodno brát zveřejněné informace se značnou rezervou.

12. 12. 2005, www.petrstepanek.cz