Poprvé, zblízka a na vlastní oči jsem se s reportážní praxí ČT setkala za moravských povodní v roce 1997. Pár dní po jejich začátku dorazil na radnici malého zatopeného města televizní štáb. 

Slečna redaktorka udeřila na zástupce samosprávy „otázkami“: To jste snad neposlouchali předpovědi počasí? (Poslouchali.) Proč jste se okamžitě neinformovali u starostů obcí na horním toku? (Informovali.) Vy jste nevarovali starosty na dolním toku? (Varovali, ale...) Jak to, že jste nezajistili včasnou evakuaci ohrožených obyvatel? (Zajistili, hned jak jsme to zjistili.) Proč není dostatek pytlů a písku? (Jsou na cestě.) Chcete říct, že je ještě nemáte? Kdy zprovozníte silnice? (Až opadne voda.) Proč nepostupujete podle krizového plánu? Že s něčím takovým nepočítá?

To vše tónem majitelky veřejného domu peskující líný personál.

Ve večerním sestřihu investigativní nanynka usvědčila místní povodňovou komisi z neschopnosti. Viník nalezen a usvědčen, byl to její předseda.

Nebylo to naposledy. Tak se to dělá. Nazvala bych ten styl juvenilním, neboť kdyby takto vystupoval člověk zralého věku, nebyl by považován za moudrého.

Lidé páchající v ČT rozhovory evidentně úspěšně absolvovali Kurs asertivity pro pokročilé. Pro jejich další vzdělávání bych doporučila: Komunikační techniky, Zásady vedení dialogu, Úvod do žurnalistiky, něco etiky a etikety. Jako platící divák si zasloužím profesionála, který chápe, že moderátor není komentátor, interview není výslech a zpravodajství a bulvár vykazují jisté odlišnosti.

I při pouhém informování umí naši veřejnoprávní nezávislí moderátoři předvést svou nestrannost. Proč vím, koho volili a budou volit, kdo je jim sympatický, komu fandí, jak hodnotí vládu nebo opozici u nás i ve světě? Proč to musím vědět? Nezajímá mě názor Jakuba, Václava, Nory ani Světlanky na cokoli. Nezajímají mě politické preference, sexuální orientace ani světonázor řidiče autobusu. Svěřuji mu svůj život a očekávám, že odvede svou práci a bezpečně mě dopraví.

Nevolám po tom, aby moderátoři zaujímali postoje mně bližší. ČT má „pouze“ poskytovat prostor, ne jej plnit vlastním obsahem. Dotazovaní nechť se ztrapňují sami, za ty se nemusím stydět do morku kostí.

(Na výběr a formulaci zpráv si také stěžuji. Ale ne až tolik. Naštěstí máme ty seznamy, abychom věděli, kam nahlédnout.)

Nevím a je mi jedno, jestli pan ředitel tyto poměry trpí, nebo vyžaduje. Měl by vypadnout pro nekompetentnost, na zlatého padáka nemáme.

Jedna poznámka k ČT3, která seniorům pro zvláštní útěchu vylovila z análů kuchaře Svatopluka. Pro ilustraci těch časů - za našeho mládí ukousl Ozzy v Iowě netopýrovi hlavu, a ne, nepouštíme si v autě vítěze Zlatého palcátu. Milí mládežníci, upravte si narativy.

Přispívám povinně ze svého starobního důchodu na vaši sebechválu. Ale čeká nás zase americká volební noc, a za tu srandu mi to snad i stojí.