Způsob referování o konfliktu v Gaze mezi Izraelem a Palestinci, respektive Hamasem. O aktuálních událostech naše média, zvláště printová, referují velice objektivně, zvláště zasvěcené analýzy Pavla Novotného v Mladé frontě Dnes či blízkovýchodního zpravodaje Českého rozhlasu Břetislava Turečka, který občas píše i do novin, jsou věcné a pečlivě váží fakta. Totéž lze říci i o České televizi, kde Daniela Drtinová věnovala tomuto konfliktu skoro celý pořad, byla spojena s korespondentem ČT v Izraeli, zpovídala velvyslance obou stran a měla i přímý přenos z Paříže, odkud hovořila s Karlem Schwarzenbergem, který bude muset tento konflikt v době našeho předsednictví řešit. Bezpochyby se všechny tyto články a pořady vyrovnají zpravodajství ostatních zahraničních médií a v tomto směru jim lze těžko něco vytknout.

A v jakém směru jim lze, podle vás, něco vytknout?

Lze jim vytknout to, že estetika současných médií nedovoluje se zabývat hlubší příčinou tohoto konfliktu, který má velice staré kořeny, a na to by právě měla média upozorňovat a nutit politiky, aby se soustředili na řešení kořenů konfliktů a ne jen aktuální situací. Jenže v takhle nastavených médiích na takovýto druh analýz není prostor a v redakcích existují obavy, že by takové zpravodajství bylo nudné a odradilo diváky a čtenáře. Jenže když se těmi kořeny konfliktů nebudeme zabývat, nikdy je neodstraníme.

Měli bychom si, za prvé, připomenout, že nejprve byli z tohoto území vyhnáni Židé a teprve později Palestinci, že jde tedy o střet dvou různých pamětí, jenže to je už pro takhle nastavená média příliš složité. Tato skutečnost je nezvratitelným historickým faktem a archeologové to potvrzují: Pod jeruzalémskou mešitou Quabbat as-Sachra je skála s údajným otiskem chodidla proroka Muhammada, jenže pod skálou stával Herodesův chrám a pod ním ještě chrám Šalamounův. To je důvod, proč jsou všechny tamnejší války zároveň válkami posvátnými. A za druhé, Arabům a muslimům se podařilo vytvořit mezi Palestinci obraz jediného nepřítele, a to v podobě Izraele, ač někdy ještě krutěji se k nim chovali ostatní Arabové. Vytvořili si obraz nakby, katastrofy, která je podle nich totožná s šoa, tedy holocaustem. Za arabské ponížení činí odpovědný pouze Izrael.

To je doopravdy již hodně složité…

Je: Arabové a muslimové již někdy od pádu Cordóby v roce 1236, bitvy u Lepanta v roce 1571 a rozpadu osmanského impéria po první světové válce pěstují v sobě ideu odvety vůči nepříteli, který se mění. Zaujetí pro odplatu se stalo součástí arabského myšlení a ovlivňuje i výklad dějin. Za všechna pokoření mohou podle Palestinců jiní: křižáci, kolonizace, imperialisté, Izrael, USA, ale protože i v Izraeli díky přistěhovalcům dochází k orientalizaci a s takovým světem se rovněž těžko slučuje jakýkoliv vlastní kritický obraz, problém se prohlubuje.

To je také důvod, proč ve světě nejznámější izraelské noviny Haaretz, česky země, mají potíže. Tyto noviny se staly tak známými po šestidenní válce v roce 1967, protože byly pro vrácení obsazených území. Dnes se veřejné mínění radikalizovalo a jejich prodaný náklad klesl na 66 000. Aby přežily, německý kolínský vydavatel Alfred DuMont koupil před dvěmi lety jejich 25 procentní podíl. Noviny ale přesto už přestaly bojovat proti zjednodušujícím obrazům sebe i nepřítele, bojují o přežití.