„Dnes jsme Západ my, střední Evropa,“ říká Alexander Tomský, filosof, nakladatel, politický komentátor a překladatel, při představování své knihy Věčná vzpoura v srdci konzervativce a myslí tím hodnoty, ke kterým jsme vzhlíželi v dobách komunistické totality.

V nakladatelství Leda vycházejí v edici Životy Rozmluvy s Alexandrem Tomským o životě, literatuře a politice, které s protagonistou, resp. autorem vedla po dobu posledních 30 let zkušená publicistka Lenka Jaklová.

Kniha je rozdělena do tří částí, symbolicky třech životů A. Tomského (nar. 1947), mládí před emigrací v roce 1968, období exilu v Anglii a dobu po návratu domů po roce 1989. Všechny tři části spojuje Tomského renesanční záběr, střízlivý pohled na svět a politiku od mládí přes londýnský exil, kde založil exilové nakladatelství Rozmluvy, po českou současnost a především konzistentní postoj k preferenci svobody a odmítání totality, ať už přichází z východu nebo ze západu.

Dalibor Balšínek v úvodu říká: „Alexander Tomský stojí na okraji, ne v čele davů, ale ví, že se nachází na správné straně. A nepochybuje, že čas to jednou prověří a potvrdí.“* Balšínek tak naráží na Šílenství davů Douglase Murraye, kterou Tomský pro nakladatelství Leda překládal a kde „dav podobně jako v 50. letech, tentokrát ale na internetu, napadá veřejné osoby za nesprávné názory.“* Z pohledu politické korektnosti současného západního světa ani pravicový konzervativec Tomský nemá ty „správné názory“, ale právě proto stojí zato si jeho úvahy přečíst a zamyslet se nad nimi. Mimo jiné patří k menšině českých intelektuálů (byť to slovo nemá rád), kteří si svůj pravicově konzervativní světonázor přinesli z rodiny a podrželi si ho celý život.

Tomský např. srovnává „budovatelské režimy“ nacismus a komunismus, které byly „v celé své praxi a propagandě totožné, až na jeden rozdíl - každý ospravedlňoval svou touhu po moci odlišnou pseudovědeckou teorií.“* „Obě ideologie jsou svého druhu politickým náboženstvím a kultem.“* Zároveň si všímá, že „komunisti usilovali o násilnou proletarizaci společnosti, dnes běží sama a bez násilí.“* Proti tomu „přestože Rakousko bylo impériem, ke konci devatenáctého století šlo o tolerantní a liberální stát, který své poddané ani příliš neobtěžoval ani nezdaňoval... Na rozdíl od Evropské unie mocnářství nebudovalo nový svět.“*

„Češi chtěli na Západ, vlezli ale do spolku, o němž neměli nejmenší ponětí. Jsme součástí západní civilizace, otázka je, jestli ji Západ pomalu neopouští.“* „Zdaleka ne všichni pochopili, jaký revoluční útok se vede proti základům západní civilizace.“*

Spolu se Solženicynem upozorňuje, že „nelze vyjednávat v dobré vůli s někým, kdo usiluje o vaše zničení a světovou nadvládu.“*

Alexander Tomský podává zasvěcený pohled na kulturní a politické dějiny, často očima soudobých myslitelů, spisovatelů a filosofů. S mnohými z nich se během své nakladatelské praxe v exilu i v Praze setkával.

Poslední oddíl knihy je věnován nejvýznamnějším esejům A. Tomského, namátkou vybírám: Britská krize koruny, Kalamita stále těsnější Unie, Marx na Kapitolu, Podivný půvab postmarxistické politologie, Uprchlická krize rozumu, Zelená nemoc rozumu, V nerovném zápase s kultem lidstva (o knize Podivná smrt Evropy Douglase Murraye o tom, že Evropa páchá sebevraždu), Vidět jinýma očima. Ano, Tomského pohled je pohled jinýma očima, očima pravicového konzervativce. A tady patří dík i panu RNDr. Rudolfu Červenkovi, majiteli nakladatelství Leda, který pochopil, že „Západ ztratil zdravý rozum a je potřeba se proti tomu postavit“*, a v tomto levicově liberálním odvětví jde proti progresivistickému proudu a dává hlas pravicovým konzervativcům, kteří se zamýšlejí, „jak zachránit západní civilizaci“*.

Kniha se čte jako napínavý román o historii nonkonformní generace od poloviny minulého století do současnosti, zároveň však s každou zodpovězenou otázkou nevtíravé, v pozadí stojící redaktorky, nutí k zamyšlení. Jeden neobyčejný život českého konzervativního vzdělance, který říká věci na rovinu. I takové, které někteří nechtějí slyšet. Čtení k vodě i na dlouhé zimní večery, potěší i pod vánočním stromečkem, ale osobně doporučuji přečíst ještě před volbami.

* Všechny citace jsou z knihy:
JAKLOVÁ, Lenka. Věčná vzpoura v srdci konzervativce. Rozmluvy s Alexandrem Tomským o životě, literatuře a politice. Nakladatelství LEDA, spol. s r.o., k dostání zde.