Stát selhal. A selhává i nadále. Proč se ale lidé podle toho nezařídí?

V jednadvacátém století v civilizaci ve střední Evropě se několik desítek lidí otrávilo metylalkoholem ve státě, ve kterém nejméně deset let nahlas referují zástupci likérek a výrobců a dovozců destilátů a vín, že na území ČR bují pálení načerno a černý trh s alkoholem. Svá tvrzení dokládali opakovaně statistickými údaji o tom, kolik v ČR prodali a kolik se asi v ČR vypije. Přesto orgány činné v kontrole potravin, kontrole trhu a zdravé konkurence, v kontrole živností a výběru daní, v kontrole dodržování obchodního zákona a v kontrole péče o zdraví národa nespolupracovaly. Výsledkem je metylalkoholová aféra, možná dnes již lépe vyjádřeno kauza, s jakou se potýkáme v tyto dny.

Stát selhal. A v selhávání pokračuje i nadále. Lidé se dovídají, že hasiči nemohou kontrolovat jen tak nějaký přinesený alkohol, byť postavili pojízdnou laboratoř. Čeští vojáci v zahraničí platí za chemiky par excellance, přesto nedokáží rozmístit zkušebny a donesený alkohol prověřit. Otázka ceny je zodpovězena prý až 600 Kč za test. Skutečně? Nemají snad občané právo za tak významné situace na test zadarmo?

Proč se tak ptám? Inu proto, že došlo k trestnému činu, na který doplatí občané a jejich rodiny. Tito postižení pak mohou vymáhat utrpěnou škodu po státu. Kdo by toho nevyužil, když právníci se jistě rádi zapojí. Proto by zajisté bylo alespoň velmi dobrou polehčující okolností u budoucích sporů o výši odškodného postavit laboratoře a ochotně zkoušet zadarmo, respektive za nahlášení, odkud zkoušený alkohol pochází. I takto získaná databáze pomůže zmapovat, kudy se rozvážel vadný alkohol, kudy asi prošel ne zcela čistý alkohol, kudy se rozvážel alkohol bez problémů. Také viněty závadných lahví pomohou v dalším vyšetřování.

Tedy – přesněji řečeno, pomohly by, kdyby byl skutečný zájem věc prošetřit, nikoli vybrat dva tři obětní beránky, respektive hlupáky-prodejce, kteří naletěli mazanému obchodníkovi s nekvalitními lihovinami.

Vzhledem k tomu, že zřejmě zasažena byla také území Polska i Slovenska, nejde o žádnou malou rybu mezi paliči a výrobci pančovaného alkoholu. Nejspíše tato nikoli malá ryba bude mít i konexe nikoli malého a nevýznamného vlivu do vyšších pater nejen policie a nejen české policie.

Tiskovky a řečnění v TV vyšetřování nepomůže a lidem neposlouží. Být viděn, říkají si vysocí politici, na příklad Palas, ministři, na příklad Heger, ale skutečně uvolnit peníze na řešení katastrofy, jímž by se snad dalo odvrátit pár dalších úmrtí, nenavrhnou, ani sami za sebe neprovedou. Dokonce ani žádná politická strana nepustila chlup ze své pokladny. Zase jen tradiční snůška výzev k pádu vlády. To se raději nakoupí šály, balónky, propisky a naporcuje se gulášek, přiměřeně lukrativní pro angažované firmy a sponzory. Konstruktivní řešení nebo podnět nikde.

Metylalkoholová kauza dává občanům velmi vážný signál o tom, jak to s nimi myslí vlastní vláda. Ministři, jejichž moc sahá daleko i vysoko, i přes své pravomoci, nebo právě díky nim, na oběti alkoholové mafie hledí spatra a s patřičným despektem i lhostejností. Co to je za lidi, co pijí levný alkohol z nějakých pochybných stánků a kamenných obchodů? Ministři a vysocí politici konzumují sice levně, zato značkové a vybrané pití, které se servíruje na příklad v poslanecké sněmovně. Vybrané pití pro vybrané lidi. Žádný levný obarvený líh pro sociálně slabé pijany.

Do nemocnic přicházejí umírat další oběti alkoholové mafie, neboť po prvním scestném označení, že na vině je rozlévaný alkohol z barelů, věří svému nákupu v láhvích. Bojují tak navzájem kliky distributorů? Ti, co pančují do láhví s falešnými kolky, žárlí na ty, co plní barely, čímž snižují cenu, i když jejich alkohol není závadný? Možné je vše. Od vyvolání paniky, aby se pozapomnělo na IZIP, ProMoPro, Pandury, CASA a jiné kauzy, kde šlo jen a jen o peníze. Tato teorie ale přece jen bude přitažená za vlasy. To by totiž neumírali lidé po požití metylalkoholu i v Polsku.

I tak se ale zdá, že čeští politici a ministři národu vzkazují, že mají dost práce se svými kauzami, a tak si nepřejí být zdržováni nějakými skutečnými obrannými akcemi na záchranu životů těch, co si života neváží a pijí levný alkohol a hlavně nepijí, ani nehrají golf s vysokými politiky. Nanejvýš nám přijdou ukázat své obličeje na televizních obrazovkách a naplkat to, co jsme si přečetli o den dříve v médiích. Opakování je matka moudrosti. Jedno číslo se však neopakuje – a to je počet mrtvých. Těch přibývá s neotřesitelnou pravidelností i přes péči lékařů a frekvenci dialýz.

Přitom rozestavit a zaplatit chod "pouličních" zkušeben by znamenalo jen zorganizovat něco, co nakonec zaplatí chycení viníci. Jenže to by občané viděli jen tváře bezejmenných hasičů a policistů a chemiků, možná jen studentů a přišli by o proslovy těch, co si přejí být zvoleni do vysokých politických funkcí. Státní správa v metylalkoholové kauze selhala na celé čáře a tuto čáru ještě úspěšně prodlužuje, zdá se, do nekonečna. Trpělivost občanů s vlastní vládou zatím také sahá, zdá se, do nekonečna. Opakování je matka moudrosti a my si tedy při příležitosti metylalkoholové aféry připomeneme, že skutečná, kýžená a účinná pomoc od vlády nepřijde. Jen řeči a grimasy do kamer.

Dodatek:

Pro mladé chemiky zkopíroval do diskuze na novinky.cz Emil Slezák z Bohuslavic u Zlína ze staré učebnice návod jak zjistit metanol:

Jedná se o oxidaci methanolu na formaldehyd pomocí manganistanu draselného KMnO4. Pokud je methanol CH3OH přítomen, dojde k redukci manganistanu draselného na burel MnO2, který se vyloučí jako pevná látka. Pokus se provádí takto: Do zkumavky odměříme asi 1 ml zkoumaného vzorku, přidáme 4 ml 20% kyseliny sírové a za chlazení v ledové lázni a stálého promíchávání dávkujeme asi 1 g jemně rozetřeného KMnO4. Pokud je methanol přítomen, zmizí červenofialové zabarvení a objeví se vyloučený burel, který sedimentuje. Lit. V. Šedivec, J. Flek: Příručka analýzy organických rozpouštědel SNTL, Praha 1968, str.146

Manganistan zakoupíme v lékárně, kyselinu sírovou ve speciálních odděleních drogerií, ledovou lázeň obstarají kostky ledu z mražáku. Tak tyhle testy, to je to, co pro nás, či spíše pro ty, co nakupují alkohol v láhvích v prodejnách, kde jej prodávají levněji, naši politici nezajistí. Musíme si pomoci sami. A tenhle test není to nejmenší, co pro nás naše vláda neudělá, a je to to nejmenší, v čem si budeme muset pomoci sami. Nakonec i nechat na pokoji tu posledně zakoupenou flašku s podezřelým obsahem je také to nejmenší, co člověk může udělat pro své zdraví, nota bene když jde rovnou o život.