Karlovy Vary mají za sebou historicky první místní referendum. Dopadlo neslavně. Je neplatné. Důvod: nezájem občanů města. Zvláštní, není-liž pravda?

Jak je nejspíš většině čtenářů známo, lidé se měli vyjádřit k tomu, zda si přejí, aby na místě stávající Vřídelní kolonády z roku 1975 (autor arch. Jaroslav Otruba, mj. tvůrce designu stanic pražského metra na lince A) byla vybudována replika historické kolonády z 19. století z ateliéru architektonické dvojice Fellner & Helmer. Ta stála v Karlových Varech od roku 1879 do začátku druhé světové války.

První věta předchozího odstavce je ovšem pravdivá jen zčásti. Lidé se totiž měli rozhodnout nejen pro či proti historické kolonádě. Celá referendová „dvojotázka“ zněla takto:

Jste pro obnovu historické Vřídelní kolonády architektů F. Fellnera a H. Helmera a pro ukončení oprav havarijního stavu současné Vřídelní kolonády z roku 1975?

Čili: dvě otázky v jedné. Tedy dilema. Druhou část otázky vnímala radnice jako natolik problematickou, že s referendem v této podobě nesouhlasila. Věc se dostala ke Krajskému soudu v Plzni, ten znění otázky posvětil. S tím, že námitky radnice lze vyřešit nikoli zákazem referenda, ale jinak – v územním či stavebním řízení, případně dalším jednáním orgánů státní správy. Referendum se tedy v určeném termínu (12. a 13. ledna) uskutečnilo. Účast byla ovšem nižší (34,22 %), než požaduje zákon (min. 35 %). Referendum je proto neplatné - a tím by mohla celá věc skončit.

Ovšem to, co skončit nemůže a nesmí, je řešení havarijního stavu Vřídelní kolonády. Všimněme si: i sami aktivisté, kteří referendum iniciovali, v předložené otázce říkají, že současná kolonáda je v havarijním stavu. (Především jde o podzemní technické zázemí Vřídla, nejen o Otrubovu budovu.) Současně ale volají po ukončení oprav tohoto havarijního stavu. Jak má této otázce „obyčejný“ občan rozumět? Ten občan, který je žádán, aby závazně a kvalifikovaně rozhodl!

To je vážná věc. Kdyby bylo totiž referendum platné a „skóre“ dopadlo tak, jako v jeho neplatné verzi (zaokrouhleně 75 % pro, 25 % proti), musel by se magistrát jeho výsledkem řídit. A tady se rýsuje problém. Muselo by dojít k ukončení oprav havarijního stavu kolonády (ponechme stranou kdy, to z výsledku není zřejmé). Přičemž ukončení znamená něco jiného než dokončení. Radnice a odborníci ovšem namítají, že ukončení opravy havarijního stavu by mohlo mít fatální následky, pokud jde o jímání a distribuci vřídelního pramene. (Připomínám, že soud tuto námitku uznal – viz příslušný odstavec výše.)

Prostým selským rozumem viděno je druhá část otázky premiérového karlovarského referenda nelogická. A je tedy vlastně štěstí, že referendum dopadlo, jak dopadlo, a magistrát není postaven před úkol „ani nahá, ani oblečená“.

Tento karlovarský příběh nechť je varovným poučením pro všechny, kdo si myslí, že referendum je samospasitelným nástrojem demokratické politiky. Je jistě její nedílnou součástí, ale vyžaduje zdravý úsudek, zodpovědnost, profesionalitu a uvědomění si všech důsledků a souvislostí. Přičemž v první řadě záleží na tom, jak je otázka pro hlasování formulována.

Co bude dál? Jak napsal server iDnes (13/1), vedení města stanoví minimální rozsah nutných oprav kolonády a začne připravovat architektonickou soutěž na kolonádu novou. A do té se podle slov karlovarského primátora Petra Kulhánka může replika historické kolonády také přihlásit.

Jak patrno, jde to i jinak.

***

Pohled na Vřídelní kolonádu z terasy Domu České televize během konání karlovarského filmového festivalu 2017. (Foto: Autor blogu)

Stejskal.estranky.cz