Tvrdá bojovnice rezignovala, problémy zůstávají

Iva Brožová soudila čtyřicet let, přes patnáct let u Nejvyššího soudu, třináct let jako jeho předsedkyně. Do funkce ji jmenoval Václav Havel přes protesty ministra Pavla Němce a ODS. Před tím byla šest let členkou Ústavního soudu. Ač mohla ve funkci zůstat do 70 let, ve středu 21. ledna 2015, v 63 letech, na svou funkci rezignovala.

A není se čemu divit, protože vlastně celý život bojovala o soudcovskou nezávislost a byla nejen vyčerpaná, ale zároveň vyšla vstříc situaci, kdy nový zákon o soudech umožní novému předsedovi si zvolit svůj tým. Hned po svém doktorátu na Masarykově univerzitě v Brně v roce 1975 začala externě učit na své alma mater a zároveň byla soudkyní Městského soudu v Brně. Přednášková činnost ji však byla v roce 1978 znemožněna, protože odmítla vstoupit do komunistické strany. A zřejmě také proto, že kvůli otci, který byl zahraničním letcem, sloužil v RAF, nemohla být v minulém režimu považována za dosti spolehlivou osobu, aby mohla vychovávat studenty. Specializovala se na občanské právo.

Po listopadu 1989 se stala poradkyní Ústavního soudu a po zániku federace byla jmenována jeho soudkyní. Měla velké štěstí, protože tam tehdy seděli profesoři Čermák, Klokočka a Cepl, univerzitní profesoři s jasnou vizí o tom, jak má nezávislá justice fungovat. A to byly spolu s její nezlomnou náturou taky zřejmě hlavní důvody, proč později vybojovala ve všech sporech s prezidentem Klausem suverénní postavení moci soudní vůči moci výkonné. Václav Klaus se s ní soudil čtyřikrát a vždy prohrál, naposledy když se pokusil do funkce jejího místopředsedy prosadit k moci výkonné vždy loajálního Jaroslava Bureše. A soudila se i s ministry Němcem, Pospíšilem a Kalouskem.

S Milošem Zemanem se dostala do sporu v létě roku 2014, když jeden její senát v kauze poslanců, kteří údajně vyměnili poslanecký mandát za jiné posty, je odmítl potrestat. Tvrdě hájila nezávislost soudců, i když s jejich rozsudkem sama nebyla ztotožněná. Rozhodně byla proti tomu, aby bylo možné na jakémkoliv soudu vycházet vstříc obecné či politické poptávce po trestu.

Přesně to popsal profesor právní filozofie z Cardiffu Jiří Přibáň, když mi řekl: „Iva Brožová ukázala, že do výkonu funkce jí nemohou zasahovat úředníci a diletanti, kteří by rádi ve všem hledali své osobní nebo skupinové výhody.“
Iva Brožová zatím sice nezávislost justice obhájila, ale hlavní problém tady zůstává, vidíme to třeba na sporu s ministryní Válkovou o znění nového zákona o státním zastupitelství. Bude třeba vybudovat a strukturálně vymezit vztah mezi jednotlivými institucemi právního státu, které nebude možné snadno obcházet. V tomto případě nezávislost státních zastupitelství na ministerstvu spravedlnosti.

Psáno pro Český rozhlas Plus

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel