Za mých mladých let naivkové říkali: "Přece to musí být pravda! Psali to v novinách," kdežto teď se nechávají slyšet: "Bylo to na Wikipedii." Obojí má srovnatelně anekdotický rozměr.

Známá internetová encyklopedie se dostala na mediální výsluní před pár týdny, když Rada Českého rozhlasu "dala za uši" rozhlasové stanici Wave za údajnou propagaci fašismu. Důvodem bylo vysílání písně Swastika Eyes, kterou analytik najatý Radou označil za "kontroverzní a radikální". Vycházel přitom mimo jiné právě z údajů na Wikipedii, což novinářům řekl člen Rady Antonín Zelenka.

Připomeňme, že jde o jeden z nejúchvatnějších webových projektů poslední doby. Encyklopedii vytvořili internetoví uživatelé a co do kvantity už překonala všechny své papírové konkurenty. Ani z hlediska kvality si nevede špatně. Před časem šokoval jeden vědecký časopis svým průzkumem, podle kterého je Wikipedie v zásadě srovnatelná s renomovanou Britannikou.

Wikipedie je dnes pravděpodobně nejpoužívanějším zdrojem informací, což dokazuje i to, že odkazy na články na tomto webu jsou vždy na jednom z prvních míst ve výsledcích internetového hledání. Mnoho lidí včetně novinářů se základní informace o čemkoliv dozvídá právě z Wikipedie. Články na ní jsou přehledné, srozumitelné a bez reklamy.

Informacím z Wikipedie lze v zásadě věřit. Jak známo, autorem textů může být libovolný uživatel. A kdokoliv může v již napsaném textu dělat změny. Do každého článku se tak lehce mohou dostat hlouposti. Systém je však nastaven tak, že autoři se hlídají navzájem a na ně ještě dohlížejí dobrovolní editoři. Tenhle encyklopedický komunismus někdy vede k podivným šarvátkám a bojům (psal o nich v minulosti i Reflex), kupodivu však plus mínus funguje.

Znamená to, že Wikipedie může být v médiích či dokonce akademických pracech citovaným zdrojem? To je úplně jiná otázka. A odpověď zní: Nikoliv. Jednoduše proto, že se články na Wikipedii proměňují. Odkazovat lze jen na zdroje, které jsou jednou provždy dané a neměnné.

Wikipedia je při jakémkoliv průzkumu či hledání informací dobrým odrazovým můstkem. Tak to říkám svým kolegům, studentům i sám sobě. Pro základní informaci a představu je Wikipedie nejlepší. Navíc zde najdete odkazy na další, často již solidní a uznávané zdroje. Pro pečlivou "vyzdrojovanou" práci se Wikipedie nehodí.

Když se expert ve svém hodnocení obsahu písně či jejích interpretů odvolává na Wikipedii, je to důkaz jeho lenosti, případně omezenosti. Ale totéž platí třeba i pro redaktory ČTK, kteří Wikipedii citovali v říjnu ve zprávě o tom, kdo a za co dostal letošní Nobelovu cenu z chemii.

Nelze zastírat, že se Wikipedie v redakčních newsroomech používá, a to možná víc než kterýkoliv jiný web. Dokazují to i průzkumy, které některé profesní organizace dělaly například v amerických redakcích. Ale s informacemi z Wikipedie je potřeba zacházet poučeně a obezřetně.

Pěkný kousek se podařil letos v září internetovému šprýmaři, který na Wikipedii do článku o kyperském klubu AC Omonia umístil několik zajímavých "špeků". Například napsal, že se fanouškům přezdívá "kašpaři" a že nosí "speciální klobouky vyrobené ze starých bot".

Nic z toho nebyla pravda. Ale bylo to těsně před zápasem tohoto klubu s Manchesterem United a šlo o to, který z britských žurnalistů se "chytí". Tím nebožákem byl nakonec sportovní redaktor bulvárního deníku Daily Mirror. Byla z toho internetová ostuda.

Mimochodem, píše se o ní samozřejmě i na Wikipedii. Ale přísahám, že jsem informace do tohoto sloupku ověřil i jinde.

Převzato z blogu Extra se svolením autora.