Jaro přesně před sedmdesáti lety bylo jedním z nejtragičtějších období našich dějin. Poúnorová režimní hydra běsnila, hledala třídního nepřítele na všech stranách a nikoho nešanovala. Dramata, která zůstala veřejnosti skryta i v těchto několika dokumentech.

Tři týdny od uvěznění hokejových mistrů světa se na ministerstvu vnitra 5. dubna 1950 obrací Útvar 701-A na Útvar 601-A, k rukám škpt. Zahajského:

Vaším útvarem je prováděno vyšetřování zatčených členů hockeyového mužstva, které mělo jet na světové mistrovství v hockey. Přesto, že máte k dispozici protokolární výpovědi hockeystů ATK vypracované orgány armády zjišťujeme, že vyšetřování bylo prováděno bezdůrazně a nyní je dokonce zastaveno. Protože se mužstvo organizovaně chystalo nevrátit se zpět do ČSR a jeho členové jednali ve věci s členem amerického velvyslanectví, žádáme o sdělení, proč bylo šetření zastaveno. Upozorňujeme, že s. ministr vnitra rozhodl, aby případ byl důsledně zpracován, žádáme, aby se vyšetření urychleně a důsledně provádělo. Podepsán -52-. (Pracovníci Státní bezpečnosti vždy v utajení.)

Vyučený řezník hlavou protistátní skupiny

Na známé trase oběma Útvary min. vnitra proběhla 27. dubna i tato informace:

Podávám zprávu o ukončení akce Kaplička (Zlatá kaplička bylo, podle nedalekého Národního divadla, familiární pojmenování hostince U Herclíků, kde došlo k zatčení prvních hokejistů – pozn. aut.) ve které jsou zajištěny u zdejšího velitelství tyto osoby: Modrý, Konopásek, Roziňák, Macelis, Červený a restauratér Ujčík. Ve vojenské věznici při MNO jsou zajištěni tito hráči: Jirka, Kobranov, Bubník Augustin, Stock, Španinger a Hajný Přemysl.

Výpovědi všech jmenovaných osob se až na malé detaily shodují a shora uvedení hráči se zmiňují o událostech ve Švýcarsku v roce 1948 (hlasování o případné kolektivní emigraci během účasti na Spenglerově poháru v Davosu – pozn. aut.), dále o kritisování poměrů v lidově demokratickém Československu a o kritisování a urážení strany KSČ.(…) Dále byli vyslechnuti vedoucí ústředí ledního hockeye. Z jejich výpovědi je jasno, že hráčům byl správně vysvětlen důvod zrušeného startu do Londýna (oficiálně kvůli neudělení víz rozhlasovým reportérům – pozn. aut.), ale že všichni shora uvedení hráči nepochopili toto vysvětlení, jelikož jsou naprosto politicky neuvědomělí.(…)

Dle příkazu Útvaru 701-A mělo býti vyslechnuto celé národní mužstvo, což se také stalo. Žádám o sdělení, zda souhlasíte s tím, aby na Červeného, Macelise, Konopáska, Roziňáka a Ujčíka bylo učiněno trestní oznámení pro pobuřování, a na Modrého a Bubníka Aug. kromě toho trestní oznámení pro podezření ze špionáže (oba se soukromě stýkali s pracovníkem amerického Permit Office, úřadu zabývajícího se vydáváním víz do americké zóny okupovaného Německa – pozn. aut.). Současně žádám o rozhodnutí, zda na osoby vojenské a tudíž potom i na Bubníka, bude podáno trestní oznámení vojenskými orgány samostatně (plánované opuštění republiky by v jejich případě byla navíc dezerce – pozn. aut.) Podepsán -51-.

Nad Bubníkem, stejně jako Modrým (jenž se navíc stal obětí Akce Kámen, když plánoval opuštění republiky s celou rodinou) se stahovalasmyčka nejen symbolicky. Jejich jména se také objevila v záhlaví dokumentů o vyšetřování: nejprve jako Bubník a spol., poté (když si vyšetřovatelé uvědomili, že nabídnout soudu jednadvacetiletého čerstvě vyučeného řezníka jako hlavu protistátní skupiny jim ´tam nahoře´ neschválí), přejmenovali případ na Modrý a spol.

Musíte přitlačit, soudruzi vyšetřovatelé!

Útvar 701-A přijetí informace 5. května potvrzuje:

Obdrželi jsme Vaší závěrečnou zprávu čj.A – 19267/302405-50 ze dne 27. 4. Celá zpráva ukazuje na to, že šetření bylo provedeno nedostatečně a zdlouhavě. Skutková podstata trestných činů Modrého a Bubníka není úplná a u soudu může přispět k jejich osvobození. Žádáme důrazně, aby celý případ byl znovu důkladně zrekapitulován a byla nám předložena závěrečná zpráva, která bude plně vyčerpávat skutkovou podstatu trestních činů všech zúčastněných osob. Podepsán -51-.

Přesně v den 5. výročí osvobození byla 9. května 1950 interní poštou ministerstva vnitra odeslána z Útvaru 601-A pro Oddělení 5/1 tato informace, v níž se s naléhavostí zopakovala stará písnička:

Ministerstvo národní obrany, hlavní štáb, podalo zdejšímu oddělení zprávu, že dne 28. dubna podalo pod čj. 21.752/Taj 1950 trestní oznámení Státní prokuratuře na hráče čsl. hockeyového mužstva: Bubníka Augustina, Hajného Přemysla, Jirku Josefa, Kobranova Vladimíra, Španingera Antonína a Štocka Josefa (jednalo se o hráče ATK Praha, a tedy vojáky – pozn. aut.) Současně obdrželo zdejší velitelství zprávu čj. A – 19267/302405-2-50 ze dne 27. 4. 1950 o zadržených hráčích národního hockeyového mužstva. Celá zpráva ukazuje na to, že šetření bylo provedeno nedostatečně a zdlouhavě. Skutková podstata trestných činů Modrého a Bubníka není úplná a u soudu může přispět k jejich osvobození. Žádáme důrazně, aby celý případ byl znovu důkladně zrekapitulován a byla nám předložena závěrečná zpráva, která bude plně vyčerpávat skutkovou podstatu trestných činů všech zůčastněných osob. Podepsán -10-.

Máj, čas lásky i šibenic

Ne, ač milováni celým národem a obdivování sportovním světem, neměli naději. Poúnorová režimní saň si musela vybrat oběti i mezi sportovci. Jenom naivní spoléhali na milosrdenství komunistických špiček, pro něž bylo udržení moci zájmem nejvyšším.

Píší se první májové dny roku padesátého. Co nevidět už vězni na pražské Pankráci a plzeňských Borech začnou znovu oprašovat šibenice. A pak se to rozjede: osmnáctého května bude popraven autodopravce Lindner, den poté student Bušek, třiadvacátého rolník a poslanec Čs. lidové strany Broj, major tankových vojsk Černý a strážmistr SNB Petelík, už jenom dvě noci čekají majory čsl. armády Plešmída a Pohla… V té době probíhá proces s Miladou Horákovou; záplava žádostí o milost však prodloužila život první ženě odsouzené k smrti pro politickou činnost jenom do 27. června.

Lněná smyčka se dlouho symbolicky pohupovala i nad hlavami Bohumila Modrého i Augustina Bubníka, už jen obvinění ze špionáže, velezrady a plánované dezerce na to bohatě stačilo. Nakonec oba vyvázli a skončili v ´nižší kategorii´ z ÚV objednávaných trestů. Tak, jak si ji pro sebe určil prokurátor K. Vaš v korespondenci s odpovědnými partajními špičkami: „Hlavně řekni, jestli potřebuješ patnáct nebo provaz, abych podle toho sestavil obžalobu.“

Šibenice tak hokejové mistry světa naštěstí minula. Modrý dostal nakonec oněch zavedených patnáct, Bubník o rok míň, Konopásek dvanáct, Roziňák a Kobranov po deseti, Jirka šest. Další, kteří se nezúčastnili hlasování v Davosu, nejvíc tři. A taky Ujčík - jenom za to, že nechal hráče ve své hospůdce ztropit protistátní výtržnost.

(Kopie originálů citovaných dokumentů jsou součástí autorova archívu. K okolnostem formulování obžaloby, sestavované na základě vynucených přiznání, a k veřejnosti utajenému podzimnímu procesu před Státním soudem se ještě aktuálně vrátíme.)