Epidemie kypří půdu pro převýchovu společnosti

Míváte po roce korony pocit, že za návrat k normálu byste dali cokoliv? Nebo byste se vzdali čehokoliv, i leckteré možnosti volby, tedy svobody? Nahlas se to neříká, ale mnozí o tom jistě uvažují. Jiní tyto pochyby vytuší a berou je jako politickou šanci. Korona, strach i restrikce mění pořadí priorit. Ve stínu se tak ocitá leccos, co by jinak vyvolalo daleko vášnivější emoce a razantnější debaty, než čeho jsme svědky. Pár ukázek z posledních dnů a týdnů.

Starosta Lyonu, metropole francouzské gastronomie a uzenin, žádá, aby školní jídelny kvůli epidemii vařily jen vegetariánsky. Grégory Doucat (Zelení) argumentuje, že bezmasý provoz je rychlejší a efektivnější, což v karanténě přijde vhod. Kdyby to navrhl dříve či v jiné situaci, jako třeba němečtí Zelení v roce 2013 navrhli povinné bezmasé dny ve veřejném stravování, našinec by se zasmál a připomněl by si, jak komunisté v roce 1963 vyhlásili bezmasé čtvrtky. Leč epidemie tomu dává závoj racionality.

Němečtí Zelení se zase slovy šéfa svého parlamentního klubu otřeli o rodinné domky. Anton Hofreiter řekl, že jsou „prohřeškem vůči klimatu“ (málo lidí spotřebuje příliš místa a energie). Naběhl si, Němci nedají na své domky dopustit, ale mimoděk potvrdil obraz Zelených coby „strany zákazů a peskování“. Dal za pravdu Ulfu Poschardtovi, šéfredaktorovi listu Die Welt, jenž už předtím napsal komentář Pro mnohé je to jen předehra ke změně systému.

Už léta se razí heslo „Musíme změnit způsob života“. Někdy působí až legračně. Třeba při snaze nahradit benzinová auta elektromobily. Ty přece uchovávají způsob života bazírující na individuální dopravě: máte-li v autě nádrž či baterie, je z hlediska životního stylu druhotné. Ale testy z poslední doby, odpor k masu či k rodinným domkům, ukazují cosi širšího: korona udělala takový vryp do společnosti, že mnohé nutká k její převýchově v praxi. Zatím to můžeme sledovat zpoza hranic a z pozice nezúčastněných pozorovatelů.

LN, 25.2.2021