GLOSA: Sportovcům by se měl zakázat trénink
Cyklisti jedou do Alp a svět na ně v úžasu kouká. Úžas je však občas zakalen spekulacemi o tom, na co ti supermani vlastně jezdí. A když to někomu jede nějak moc dobře, už je mu předhazováno, že bere nějaké bobule.
Po letech se pak přepisují výsledky a dehonestují jejich původci. Nikoho to pořádně nebaví, nikdo neví, co vlastně platí. Nic na silnici neplatí doopravdy, poslední slovo bude mít kdovíkdy nějaká laboratoř. Až se člověk musí ptát, proč se ten doping vlastně zakazuje.
Prý hlavně kvůli ochraně zdraví. No, ale není to na těch cyklistech, jestli chtějí dát všanc své tělo slávě, úspěchu a penězům? A je taková bobule nebezpečnější než sám sport? Než trénink? Copak nějaký vrcholový sport může být zdravý? Pokud vás neodrovná nějaké zranění, pak vám zaručeně odejdou klouby, záda a kdovíco ještě. A po kariéře chodíte o berlích. Takže zakázat trénink? To by dávalo smysl.
Dalším důvodem, proč se zakazuje brát některé podpůrné prostředky, je prý snaha zajistit rovné a férové podmínky všem. Ale copak to jde? Copak má rovné podmínky v košíkové člověk mé výšky oproti málem třímetrovým habánům? Neměli by se lidé nad dva metry diskvalifikovat? A opět k tréninku: co když má někdo lepší tréninkové možnosti než ostatní? Je to pak ještě férová soutěž? Kdyby se zakázal trénink, nebylo by to spravedlivější?
Myslím, že to je jasné. Zakažme trénink i jakoukoli přípravu sportovců. Ať se vše ukáže až v závodě. A hned budou moci soutěžit i lidi s mojí figurou. Že to je blbost? Pokud ano, pak povolme i ty bobule.
Převzato z blogu autora
