V téhle době bychom se neměli setkávat. Zato proti setkání s umělou inteligencí by asi nic neměli pánové Hamáček a Blatný s rozběsněným Prymulou v zádech. V zájmu pravdy ale musím připustit, že jsem nepotkal jenom půvabného avatara na displeji monitoru. Potkal jsem i pana Jana Tyla, jednoho z těch – abych tak řekl – porodníků, kteří přivádějí umělou inteligenci na svět. 

Stál za vznikem Digitálního spisovatele zde v rozhlase. Má na kontě i podíl na jedné z prvních divadelních hrách, k výročí R.U.R. ji též napsala umělá inteligence, možná jste o projektu slyšeli. Mě pozvali k experimentu s vytvořením povídky. Napsal jsem čtyři mikrohříčky na téma „slečna jela v tramvaji, neměla lístek a revizor ji vyhodil“. Napsal jsem o tom detektivku, horor, zamilovaný románek a samozřejmě sci-fi. Umělá inteligence je schroustala, pozřela i pár dalších textů jakož i heslo ve Wikipedii a pak na to téma vychrlila sérii svých kreací. Povídky tu nechci opakovat, abych se nepletl do experimentu. Jeho součástí ale byly i otázky a odpovědi. Měl jsem se ptát já a pak ona se ptala mě.

Zeptal jsem se například, zda raději píše povídky nebo provádí výpočty. Odpověděla, že raději povídky. To mě potěšilo, protože v tomhle jsme tedy oba nastejno. Pak se ptala ona mne. První otázka zněla: Je pravda, že jste z masa? Tak tohle byla otázka opravdu na tělo. Ujistil jsem ji, že to pravda je a že jsem se o tom přesvědčil docela nedávno při nešikovné práci s motorovou pilou. Pak se zeptala: Jaký je podle vás rozdíl mezi mužem a ženou? Ani netušila, do jaké míry je to dnes delikátní otázka a na jak tenký led se mě pokusila dostat.

Teprve teď, při psaní téhle glosy mě napadlo, že jsem se jí měl zeptat, jak se ona cítí, jako muž nebo žena nebo jako nějaká entita – což samozřejmě tak je, je to entita, která s pohlavím nijak nesouvisí. Je to ale problém komunikační. Inteligence je rodu ženského a bezděky tedy mluvím o AI jako o „ní“. Nejen to. Ona mi odpovídala ústně a na displeji počítače jsem viděl krásnou usměvavou brunetu, jako pozadí měla velký sál knihovny Strahovského kláštera. Bylo mi to příjemné a cítil bych se divně, kdyby to byl chlap. Ostatně, v navigaci taky mám navolený ženský a nikoli mužský hlas. 

Jak to tedy s tou identitou je? Musím se na to zeptat příště. Umělé inteligence, nebo spíš pana Tyla, ten je její tatínek.