Už je to skoro pětadvacet let, co píšu šestkrát týdně úvodník do svého Neviditelného psa. Nepamatuju ale, abych měl tak prudkou nevlídnou reakci jako minulý pátek, kdy jsem se zmiňoval o mimořádné schůzi sněmovny a vyjádřil jsem svůj skálopevný názor. Ten je prostý. Byla by osudová chyba svěřit dostavbu jaderné elektrárny Dukovany ať už Rusům, nebo Číňanům. Komunisté, xenofobní nacionalisté z SPD s podporou Hradu na to tlačí. Vnímám to jako největší ohrožení republiky od roku 1938 a 1968. Tenkrát jsme to v obou případech prohráli. Svůj úvodník jsem končil:

Nedejme jim BiS. Nedejme jim Dukovany. Zkrátka, pošlete je do háje.

Že se v kanálech rozpoutá bouře, to jsem věděl, jako jsem to věděl, když jsem onehdy v rozhovoru pro Parlamentní listy označil Václava Havla za historickou osobnost srovnatelnou s T. G. Masarykem. Nicméně, co se děje v kanálech (diskusích pod články), mě nezajímá. Zaujala mě hrstka mailů, které jsem od čtenářů dostal. Napsali je vzdělaní lidé – podepsáni lékaři, inženýři. Všichni se mnou nesouhlasili. Společný jmenovatel: zklamání ze stavu Západu, zoufalství z toho, co se děje v USA, smutek a neklid ze situace ve Francii, ostražitost před vývojem v Německu. Brzy budeme do Ruska emigrovat, psal mi jeden ze čtenářů. Opravdu nevím, jak účinně polemizovat. Uvedu výňatky z jedné odpovědi, kde jsem to snad zformuloval srozumitelně.

Ono to není tak, že Rusko a Čína jsou špatní a ostatní dobří, napsal jsem, a pokračoval dále: Tady jde o to, zdali máme dát energetiku do ruky mocnosti, která je ve svém dlouhodobém historickém principu násilná, a jestli máme svěřit komunikaci totalitnímu státu Číně s jeho koncentráky a tisíci popravených lidí ročně. To je ta otázka.

Pohled na současný Západ mi také dělá starosti. Je ale dobře si uvědomit, že tzv. Západ vnímáme mediálně, ne z lidské každodenní zkušenosti. V médiích vždycky někdo dominuje. Dneska jsou to environmentalisté a identitáři a genderisté a bůh ví jací isté. O padesát let dříve to byli levičáci, pacifisté bojující o jednostranné jaderné odzbrojení, plní pochopení pro Kulturní revoluci Mao Ce- tunga. Před válkou to byli v Americe izolacionisté, v Evropě na jedné straně komunisté a na druhé straně stoupenci pevné ruky, vůdcovského principu a antisemitismu. Oswald Spengler vydal svůj Zánik Západu poprvé v roce 1918. Někdo by měl napsat dějiny sebedestrukčních ideologií svobodné společnosti.

Svoboda je prostředí, ve kterém Západ žije. Znepokojenou argumentaci vnímám, chápu a do značné míry sdílím. Jen si myslím, že ať se u nás, tedy na Západě, děje cokoli, je to výraz a důsledek svobodného myšlení a projevu. Svoboda je na Západě vnímána jako cíl, kdežto Rusku a Číně je to odjakživa terč. Proto vnímám Rusko a Čínu jako nebezpečí a rozhodně varuju před podvolením pod nimi.

LN, 23.11.2020