Nedecimují nás už přes půl století války, nevymíráme bombami, plynem ani morem, nedecimuje nás TBC, záškrt, neštovice. Žijeme pohodlně díky pokročilé technice: nechodíme pěšky dvě hodiny do školy či čtyři hodiny do práce, vozí nás tam motorová vozidla. Nepracujeme těžce tělesně na poli či v továrně, nemusíme od čtyř let věku pást husy a dospělí nemusí ručně jednotit řepu, nemusíme se starat, kolik brambor si na zimu uložíme do sklepa a kolikrát za zimu budeme muset skládat uhlí. Nepereme plínky, nezašíváme ponožky - dalo by se vypočítávat hodně dlouho.

Při tom, jak pohodlným se stal náš život, se máme dobře, žijeme si v teple, z noci si můžeme dělat den a jsme čím dál tím vzdělanější a chytřejší. Jenže jaksi nejsme čím dál tím víc hodnější a charakternější. Současně s tím tělesným pohodlím a zvyšujícím se vzděláním chybí vyvažující síla - učení, výcvik, cokoliv, co by mohlo bránit obojího zneužít. Zdraví a bujnost vede často až k agresivitě, vzdělání umožňuje vyznat se a využívat všech křivolakých cestiček k osobnímu prospěchu na úkor druhých (byť by to byla jen ta osoba blízká chybujícího motoristy) a ve svém dopadu ke škodě celé společnosti. Jsme si vědomi, že existují zákony, a jsme poučeni, co nám zakazují či dovolují, případně připouštějí, ale známe současně mnoho způsobů, jak se vyhýbat postihu za jejich překročení.

Chybí existence nějaké cesty, možnosti, a to v našem vývoji už od dětských let, co by nám ten zákoník, předkládaný zvenčí, uložilo do naší vnitřní podstaty vědomí i podvědomí, aby ta trestní nebo i jen přestupková bariéra zapracovala ještě než se nežádoucího činu dopustíme. Trestní postih po skutku jenom stojí peníze státní pokladnu.

Myslí na to někdo z rozhodujících politiků? Uvědomují si to psychologové? Dnes už si naříkáme na mládež, hrozíme se, hledáme vhodné postihy pro nižší věk delikventů. Dnešní mládež bude dospívat, bude jednou vzorem či se stane pedagogy pro další generace. Není nejvyšší čas honem teď na to myslet a postarat se o vhodné opatření? Bude navrhovaná výchova k etice zase jenom informace k nabiflování nebo je promyšlený i postup k zakotvení v osobnosti? Je to totiž rozdíl.

Nebo už je dokonce na všechno pozdě?

Valtice