S 75. výročím konce druhé světové války by se slušelo připomenout oběti nacismu mezi Čechoslováky. Byť často slyšíme, že se lidé na našem území (pod protektorátem Německa) měli za války vlastně fajn a že nemuseli bojovat, pokud nechtěli, počty mrtvých jsou hrozivé. Do celkového součtu (často je uváděno číslo 343 000) jsou započítávány židovské oběti holokaustu, tedy nacistického konečného řešení. Jde asi o 270 000 Židů z Čech, Sudet, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny.

Ani ostatní položky ve smutném výčtu mrtvých nejsou v žádném případě zanedbatelné. V koncentrácích a vězeních zemřelo okolo 20 000 Čechoslováků, nacistický teror si vyžádal asi deset tisíc mrtvých, umírali parašutisté z východu i západu, letci, partyzáni, studenti za stanného práva, totálně nasazení. To je ten klidný protektorát?

Čechoslováci bojovali, doma i v zahraničí, podnikali odvážné odbojové akce, válčili snad na všech frontách a v různých armádách a významně přispěli k tomu, že Osa druhu světovou válku nedokázala vyhrát. Jistě, existovali i práskači a donašeči, prospěcháři a falešní vlastenci. Ti existovali všude a jsou běžným jevem, hrdinství ostatních to nijak nesnižuje. Celkově bylo ale Československo počítáno mezi válečné vítěze po právu, i když to ze začátku vůbec nebylo jisté. Právě díky hrdinům, kteří položili život za vlast, kvůli úspěšnému útoku na Heydricha, kvůli Josefu Františkovi a jeho spanilé jízdě během Bitvy o Británii, kvůli potopení důležité lodi Alsterufer. Na našem území těsně před koncem války proběhla četná povstání, nejen v Praze, ale i dříve na Moravě. Nacistům se postavili normální lidé, ani tehdy je k tomu nikdo nenutil. Při bojích na barikádách nejen v Praze jich zemřelo několik tisíc. Náctiletí společně s důchodci se prakticky s holýma rukama postavili silně vyzbrojenému protivníkovi, který často prchal před Rudou armádou s vidinou příjemnějšího amerického zajetí.

Málokdo si uvědomuje, že obětí z řad Čechoslováků bylo tolik. Čísla jednotlivých položek v seznamu se mění, podle toho jak je upřesňují a přeskupují historici. Součet představuje cifru, ze které mrazí. Jde o skoro stejný počet lidí, který nyní žije v Brně. Představte si, že by všichni obyvatelé tohoto druhého největšího českého měst prostě zmizeli. Tak takový účinek měla v našich řadách druhá světová válka. Na hrdiny i oběti bychom neměli zapomínat nejen v období, kdy je připomínáno výročí.