Když něco vypadá jako žirafa, má to dlouhý krk jako žirafa a „anténky“ na hlavě jako žirafa, pak to většinou opravdu je žirafa. Když se někdo naparuje jako duce, když se někdo chvástá jako duce, když je někdo arogantní jako duce a ještě k tomu taky tak vypadá, pak se nemůže divit, že ho někdo přirovná k Mussolinimu. Skoro se mi chce napsat jedovatost, že je to nikoli subjektivní soud, nýbrž konstatování objektivního faktu, ale berte to, prosím, pouze jako nadsázku.

Má moderátor svého hosta po takovém výroku opravovat či vyvažovat? Nota bene když je mezi mini rozdíl téměř dvou generací a hostem je ctihodná a respektovaná žena, novinářka a umělkyně (ba dokonce – ale to opravdu uvádím jenom jako perličku – s vyvdanou modrou krví)? Jistěže ne. Také proto, že je to – kodex nekodex – prostě neslušné.

Jestliže nadřízený za hostův (pravdivý) výrok moderátora vyhodí, měli bychom se zamýšlet, zda je ten nadřízený člověk na správném místě. A je úplně jedno, zda jednal na něčí objednávku či jen z pouhé předposranosti. Jestliže generální ředitel veřejnoprávního média onoho nadřízeného obratem podpoří, měli bychom se zamýšlet, zda i onen ředitel je muž na správném místě. A pokud příslušná mediální rada strčí hlavu do písku, měli bychom se zamýšlet i nad ní.

Pokud – byť jen na okamžik – přistoupíme na vejvodovsko-kasíkovskou „kodexovou“ logiku, ocitáme se na cestě do pekel. Do pekel autocenzury a cenzury. V zemi, kde se o předsedovi vlády nesmí bez obavy z vyhazovu pronést příkré přirovnání, je hanba žít.

V nedělních Otázkách Václava Moravce se skoro všichni hosté – a někteří dokonce velmi neomalenými slovy – otírali o Václava Klause. Nebýt osamoceného Vladimíra Železného, nezastal by se prezidenta republiky nikdo. Ani moderátor Václav Moravec. Má snad být proto – opět ve vejvodovsko-kasíkovské logice – Moravec odvolán z pořadu stejně jako Aleš Cibulka?

Kde jsou všichni ti bojovníci za svobodu slova z před pěti let? Jediný z nich, kdo se nahlas ozval – a budiž mu za to všechna čest –, byl dramaturg Reportérů ČT Marek Wollner.

13. 5. 2006, www.petrstepanek.cz