Posledně to byl ode mě trochu podfuk. Inzeroval jsem rozjímání o polovině prázdnin a vykládal jsem tu o bibli a o Adamovi s Evou v ráji. To proto, že jsem se na prázdniny teprve chystal a glosu připravoval do foroty. Teď už jsem zase zpátky a mohu o prázdninách kvalifikovaně vyprávět. 

To se tak v tuhle dobu dělává, lidi vykládají co zažili, ten se spálil na pláži, tomu šlohli ve frontě na zmrzlinu mobil, to jsou obvyklá prázdninová dobrodružství. Dnes si ale více lidi vyprávějí o covidových šikanách. Donutili mě k PCR testu a vyklopil jsem sto třicet dolarů. To nic není, trumfuje druhý, mě stáhli o dvě stě padesát dolků! Takže se přidám i já. Cestovali jsme se ženou Ljubou na Azory, to je Portugalsko. Uznává očkování, to jsem já, i prodělání s certifikátem, má ho Ljuba. Takže bez problému? Kdepak. Azory chtějí PCR test. Takže jsme šli na test, do aplikace Tečka nahráli negativní výsledek. Na letišti v Lisabonu při přestupu ukazujeme naši Tečku.

„Co to je?“ táže se úředník.

Vysvětluju, že je to Evropskou komisí uznané osvědčení o zdravotním stavu držitele.

Ukažte papír, vece úředník. Měli jsme to i na papíře, nejsme včerejší, víme, jak to ve světě chodí. Na ostrově Sao Miguel nás povolali k dalšímu testu, mě do města A, Ljubu do města B, ono se to v originále těžko vyslovuje. Ale byli hodní, domluvil jsem, že nás vezmou najednou. Nechtěli žádných dvě stě padesát dolarů. Pošťourali nás v nose a krku a druhý den poslali esemesku, že jsme negativní. Ještě aby ne. Takže skoro není o čem vyprávět. 

Postarali se o to až naši. Chtějí návratový formulář. Tam vypíšete jméno a další věci a samozřejmě adresu, kam směřujete. Kam jinam bychom směřovali než domů. Jenže vy to do okénka nesmíte vypsat. Musíte zvolit nabízenou předvolbu. Takže obec Zvole, předvolba ze čtyř možných, bereme středočeskou. Ulice, taky nabídli. Jenže číslo? Náš dům se ztratil v překladu. Před námi perspektiva, že zůstaneme na ostrově Sao Miguel, najdeme si nějakou málo kvalifikovanou práci a budou nám ob tři dny šťourat do nosu. Naštěstí máme příbuzné a ti mají předvolenou adresu. Takovým úskokem jsme se vrátili do vlasti a teď jenom čekáme na finále. To až k příbuzným přijedou Marťané ve skafandrech, ozbrojení brčkem na šťourání do nosu a budou se po nás ptát.

Nakonec se zdá, že nejhodnější jsou Azoráci, nechtěli zaplatit. Ale jo. Chtěli. Ljubě už poslali fakturu. Ale není na ní bankovní spojení, takže nezaplatí a bude mít do Portugalska zaracha. Ono tedy, že bych zase chtěl do Portugalska jet, nebo vůbec někam? To ani náhodou.