GLOSA: Bezdůvodné rozpaky při náhodném setkání
Mlynář se obrátil k Uzunoglu: „Jak jste to mohl, pane doktore, vydržel skoro 13 let?“ Měl dodat – a prvních 31 měsíců v nejtvrdších a často zcela nelidských podmínkách české vyšetřovací vazby!
Dr. Uzunoglu mu vyjádřil svou lítost, ale připomenul, že když se Respekt, jehož byl tenkrát Mlynář šéfredaktorem, aktivně v jeho kauze angažoval, šéfredaktorovi se to nepříliš nelíbilo. Uzunoglu se mu tenkrát pokoušel vysvětlit, že nejde jen o něho osobně, že se v podobné situaci může octnout každý z nás. Po deseti letech Mlynář asi pochopil, o čem tenkrát doktor Uzunoglu mluvil. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Uplynulo deset let a na řadě je Mlynář. Zítra to může být Novák, pozítří Novotný, potom třeba Svoboda. S velkým i malým „s“.
V Praze Franze Kafky, Jaroslava Haška a Berdychova gangu je možné úplně všechno. Útěchu nám bohužel poskytují ne parlament, ne ministerstva (ne?)spravedlnosti či vnitra, ne státní zástupci a soudy, ale zase jen ty boží mlýny: z policistů, kteří zatýkali MUDr Uzunoglu, jsou již nejméně dva v base; jeden, Opava, na celých čtrnáct let!
26.1.2007
