aneb Po stopách kmene politiků

Poslední dobou se v odborném tisku množí zprávy o vnitřním fungování doposud málo probádané tajuplné civilizace kmene "politiků", přebývající kdesi v odlehlých částech morální džungle. Ukazuje se, že tamní domorodci se od nás značně liší a jde patrně o jinou vývojovou větev rodu Homo. Navzájem jsou si však americké a evropské podkmeny překvapivě podobné a sdílejí jisté konstanty chování.

Kulturní antropolog John například na základě analýzy svých zápisků o chování jistého člena kmenové rady starších odhaduje, že průměrný člen kmene je přesně tisíckrát silnější než moderní člověk naší civilizace. Doslova v jeho vědeckém zápisníku čteme: "Pro Bártu [označení zkoumaného v domorodém jazyce – pozn. aut.] je 500 tisíc jako pětistovka." V akademickém světě tato výzkumná zpráva prohloubila rozkol mezi kulturní antropologií a ekonomií. Ekonomové vyvracejí, že by kdokoli byl schopen takto exaktně propočítat podobné pocity a říci, kolik v cítění někoho druhého je ekvivalentem naší pětistovky. (Možná to jednou naměří moderní neuroekonomie zkoumající procesy v mozku při nakupování.)

Možná má ale John pravdu. Jím naměřený směnný kurs 1000 : 1 mezi oběma světy se totiž objevuje i ve vývojově spřízněných amerických kmenech. Jistý Mitt Romney se tam chtěl v prosincovém přímém přenosu předvolební debaty republikánských prezidenstských primárek vsadit se svým protikandidátem Rickem Perrym o pravdivost jistého tvrzení toho druhého: "Já vím, Ricku, to jsi řekl již dříve, a hele víš co? 10 000 doláčů? Vsadíme se o 10 000 dolarů?" Rick slavně Mittovu ruku nataženou k sázce nepřijal, ale voličům v paměti utkvěl obraz: opravdu o našich problémech ví dost člověk, pro kterého je 10 000 dolarů to, co pro nás 10 dolarů běžné hospodské sázky?

Právě kvůli této odlišnosti kmene politiků od běžných lidí se letos americké primárky táhnou tak nezvykle dlouho. Jindy po prvních pár kolech všichni odpadnou a Romney by teď už jen objížděl zbylá hlasování jako vítězné kolečko. Minulý víkend však v Louisianně nevyhrál, neboť se letos stále v boji drží další tři kandidáti (a to už zbývá jen nějaký tucet států). Vyznáním je totiž Romney mormon, a Američanům není často po chuti, měl-li by v jejich čele stát někdo, kdo věří, že po srmti dostane se svou manželkou ke správě nějakou planetu ve vesmíru; stačí být dobrý křesťan, pokřtít posmrtně duše svých prarodičů a dnem i nocí nosit speciální spodní prádlo navržené Hospodinem roku 1840, které "je nejposvátnější ze všech pozemských věcí" a doslova "chrání před zlem a pokušením". (I proto vrchní díl ženy nosí pod podprsenkou.) Další podmínku, tedy mnohoženství, mormonům zakázal před lety soud, tak je alespoň praktikují neformálně v Utahu. Kvůli těmto favoritovým podivnostem tak stále pokračují v kampani i Newt Gingrich, který jiné planety chce kolonizovat alespoň lidmi živými, nikoli mrtvými (k podpoře americké ekonomiky navrhuje vybudovat stálou kolonii na Měsíci), dále Ron Paul, který chce zrušit schopnost centrální banky tisknout nekryté peníze (pro většinu Američanů příliš silné kafe, tedy prozatím), nu a konečně Rick Santorum, podle nějž milovat člověka stejného pohlaví je stejné jako znásilňovat nezletilé či provozovat sex se zvířaty. Z takové nabídky si Američan těžko vybírá.

My můžeme být rádi, že ač je spolu s Romneym Bárta na tisíc honů vzdálen smrtelníkovi, aspoň po smrti nechce ovládnout jinou planetu. Pravděpodobně.