19.10.2021 | Svátek má Michaela


FEJETON: Vole, přemýšlej!

5.10.2021

Takový přechodník, to je věc: vole, přemýšlej, a odvoliv, nediv se. Nicméně momentálně toho k přemýšlení moc není, spíše tak k hodu kostkou.

Ano, losování stále ještě vidím jako nejsmysluplnější způsob výběru poslanců. Zejména pak losování jednotlivců, nikoli stran. Vždyť i v případě, že někdo zvolí stranu, která následně vyhraje, stejně nepřestává žasnout, koho že to ona strana nominovala na ministry a s kým se spolčila do koalice, že? Také se nedá předem odhadnout, jak si dotyčná strana povede v situacích, s nimiž ani ona, ani volič nemohli počítat (covid, přírodní pohromy, další skvělý nápad EU...).

Ale když už máme místo losování volit: Nikdo z voličů nevydrží čtyři roky v předvolebním programu odškrtávat - tohle splnili, tohle ještě ne, tohle ano, o tomhle říkají, že je splněno, ale mně se to nelíbí... Přitom takovýto postup by byl asi jediný správný pro rozhodování při následujících volbách. Takže se nakonec rozhodujeme jak? Mají tam tohohle experta, tohohle protivu, tohle zvorali, na tuhle funkci měli vybrat někoho lepšího, pro mě negativa převažují, zvolím jinou stranu, ona mi nakonec nějaká k výběru zbude. Volíme podle svých sympatií a své jednotlivé oblíbence nejspíš máme i ve stranách, které jsme nakonec nevolili. Tak uznejte - nebylo by lepší se vykašlat na volbu stran a místo toho s iracionálním, leč dobrým záměrem dávat hlasy jednotlivcům bez ohledu na partajní příslušnost?

Nicméně koho z politiků (a budoucích politiků) si vybrat? A tady vidím druhý argument, proč by mohl místo dlouhého mudrování stačit jeden hod kostkou, a osvětlím vše na příkladu: Pokud chci, aby se mnou můj pes spolupracoval k mé spokojenosti a k oboustrannému prospěchu, musím pro něj být čitelný a konzistentní. Majitel psa musí být ten, kdo ví, co a jak se musí udělat. Musí svou vůli jasně deklarovat a důsledně prosazovat - výjimky jsou možné (moudřejší někdy ustoupí), ale smějí být jen velmi vzácné. A teď si místo pejska představme nás, občanstvo, a místo páníčka naši politickou reprezentaci. Vážně mezi nimi vidíte někoho s konzistentní a čitelnou vizí, se kterou byste se plně ztotožňovali? A hlavně - jsou všichni jako celek schopni vystupovat čitelně a konzistentně, abychom jim mohli důvěřovat? Vážně jsou tím, kdo nám jasně vysvětlí, co a jak se musí dělat, aby to bylo ku prospěchu všech? Majitel, kterému jeho pes nedůvěřuje, má velký problém - a pes spolu s ním.

Pro ilustraci: ve volebním časopisu jisté strany jsem našel tabulku, které můžeme a nemusíme věřit, ale pokud by náhodou byla pravdivá (což u této strany nebývá vždy zvykem), vyplývá z ní následující děsivé zjištění. Ta strana v prvním sloupci tabulky vyjmenovává všechny své priority a v dalších sloupcích vidíme, že tytéž priority mají ostatní strany tu a tam, ale jen sporadicky. S jednou výjimkou. Zpřísnění zákona na ochranu zvířat prý mají mezi prioritami skoro všechny strany. S tímto zákonem běžně přicházím do kontaktu a považuji jej už teď za postačující, leč přebujelý. A pro společnost poněkud marginální. Závěr? Ať zvolím kohokoli, na ničem se s ostatními nedohodne, ale nakonec společně prohlasují zpřísnění zákona proti týrání zvířat. No nemáme to přes sebou svělé zítřky? A vážně by nevyšlo nastejno hodit si kostkou?

Převzato z autorovy Palety názorů a ptákovin








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.