Nesmí být rovnoběžné a tudíž protnout se kdesi v nekonečnu (čili nikdy nikde). Pro tento případ teorie nefunguje.

Musí se jednat o různoběžky ležící v jedné rovině. Pak se setkají v bodě zvaném průsečík. Tolik šedá teorie z geometrické nauky nevím už z jakého ročníku základní školy.

A teď k zelenému stromu života.

Právě o ten průsečík totiž jde. Průsečík přímek zvaných ČAS a CHUŤ. A opět tu máme jedno omezení: teorie se týká rozhodování v takzvaném svobodném režimu. Výrazem režim není míněno politické uspořádání, nýbrž činnosti v našem osobním životě, které lze bez větších následků odložit. Podobně jako v onom vtipu o svobodě projevu a svobodě po projevu.

Takže konkrétně – dámy prominout, ale teorii popíšu z pohledu mužů. Manželka usoudí, že je třeba umístit do stropního panelu, na přesně stanovené místo, háček, aby na něj mohla pověsit novou dekoraci, čímž zásadním způsobem přispěje ke kvalitě života celé rodiny. Co je nutné pro to udělat?

Operaci zajistit technicky, tedy sehnat příslušný typ vrtačky a vrtáku, hmoždinku a samotný háček. Případně ještě prodlužovací kabel. Jsou-li tyto předběžné podmínky splněny (bez nich akci uskutečnit nelze), přichází kardinální otázka: kdy to cele zrealizovat?

A zde přichází ke slovu naše teorie. Musí se totiž protnou ony dvě přímky. ČAS a CHUŤ. Máte-li CHUŤ se do toho pustit, ale nemáte-li ČAS, háček umístit nelze – a obvykle je to druhou stranou akceptováno.

Mnohem častější je opačný případ. Máte ČAS (o čemž má vaše partnerka naprosto dokonalý přehled), ale nemáte CHUŤ. Jednoduše: obě přímky se ještě neprotnuly (a kdy se tak stane, jeden nikdy neví). To samozřejmě neznamená, že nebudete k instalaci háčku přinuceni.

Chybí-li ale onen průsečík obojího, práce obvykle nestojí za nic. V lepším případě máte po náladě, v horším se dílo nedaří – právě v těchto situacích , kdy objednavatel(ka) nerespektuje teorii přímek, dochází nejčastěji k devastujícím úrazům nebo technickým tragédiím typu zničení zapůjčené vrtačky těsně po skončení záruční doby. A ani výsledek vašeho úsilí nebývá nejlepší.

K čemu je tato teorie dobrá? S její pomocí lze "vědecky" obhájit jinak obtížně obhajitelné. Třeba proč v koupeně už dva roky nesvítí žárovka u zrcadla nad kosmetickým stolkem. Inu proto, drahá, že se ještě neproťaly přímky.

Teorii lze aplikovat i v situacích méně exponovaných. Například já: měl jsem v minulých dnech ČAS a CHUŤ věnovat se na internetu poslechu hudby, zejména izraelských písní. A když už jsem se do toho vložil, napadlo mě umístit pár věcí na blog, aby se s náhodně vybraným průřezem izraelské pop music mohli seznámit i jeho návštěvníci. Proto vznikl cyklus Song pro vás.

Jednoho dne skončí. A možná bude za nějakou dobu zase obnoven. Až se znovu protnou přímky ...