Zabýval jsem se právě biografií jisté osobnosti a potřeboval jsem si zjistit určitá fakta. V dnešní době se to zdá být snadné; člověk si prostě zajde na internet. Napadlo mě ale, asi ne jako prvního člověka vůbec, co když zdání klame? Co když ty informace, kterých tam člověk tak lehce nabude, nejsou tak úplně správné? Co když někdo, ať už z nevědomosti či třeba i ze zlomyslnosti, tam něco naláduje - třeba to, že ten a ten člověk žil v tom a tom roce tam a tam, v chaloupce na kuřecí nožce. Hlupák, jakým mohu být klidně i já, to spolkne s navijákem! Když potom takovou informaci, která je, mám-li se ve vzdělané společnosti vyjadřovat slušně, excrementum tauri, užiji a předám ji dál jiným vzdělancům, ponesu za to také odpovědnost? Kdo ví, třeba ano, třeba se to potáhne až do sedmého kolena! Dokud se neprosadí pravda.

Veritas vincit. Pravda vítězí. Tak to stojí i na presidentské vlajce už skoro sto let. Tak to napsal mistr Jan Hus Janovi z Renštejna a o pár let později znovu, z kostnické věznice v dopise Pražské univerzitě (informace sice pocházejí z internetu, myslím ale, že jsou bezpečné).

Myšlenka je ovšem starší, nejméně o nějaká dvě tisíciletí. V samotné bibli se to následující sice nenachází, zato ale v apokryfní 3. knize Esdráš. Mělo k tomu dojít někdy kolem roku 500 př.n.l., ve starověkém Babylóně, zmiňuje se o tom také Flavius Josephus ve spise O starobylosti Židů. Zerubábel, údajně jeden z předků Ježíšových, při jisté příležitosti prohlásil před perským králem Dariem, že tou nejvyšší mocností není král, ale že nejmocnější je Pravda! Jediná Pravda, ta Pravda, která je nehynoucí, neporušitelná a poctivá, k níž vede jen jediná cesta, která stojí za lidskou námahu. Odvážná slova jednoho z vůdců porobeného národa, jimiž navíc králi připomněl slib jeho předchůdce na trůně Kýrose, že povolí znovu postavit chrám v Jeruzalémě, který kdysi srovnala se zemí Nabuchodonozorova babylónská vojska. Pravda tehdy skutečně zvítězila, Darius dostál slibu Kýrosovu a chrám se postavil.

Je zde něco ještě staršího, čím by se vyjadřovala podobná myšlenka?

V sanskrtu se nachází heslo Satyan nasti paro dharmah. Není nic většího než pravda. To je přeloženo poněkud volně, hlavně proto, že je velice těžké, vskutku nemožné, přeložit sanskrtské slovo dharma. To může mít celou celou řadu významů, mimo jiné také význam podobný jaký má řecké slovo nemesis, značící mj. osud, něco čemu nelze uniknout. Dharma je též "něčím, co je pevně ustanoveno", potažmo zákon, ale také povinnost (morální), spravedlnost (vyššího řádu), náboženská víra a filosofie, teorie náboženství atp. Sanskrtem se hovořilo ve vzdělaných indických vrstvách v době Daria Velikého, ale také už o další dvě tisíciletí dříve. Podle některých historiků dokonce už v pátém tisíciletí př.n.l. Věřím ale, že pravda by mohla být ještě mnohem starší.