V Čechách a na Moravě máme ve zvyku, jakmile se nás dotknou dějiny, to znamená něco se doopravdy děje, hned toho využít a kdeco přejmenovávat: od názvu státu, přes názvy měst, ulic i svátků. Když už v takové měňavce žijeme, mám návrh, učiňme ze Silvestra pohyblivý svátek.

Koncem roku už máme Vánoce a to by nám mohlo stačit. Silvestra si schovejme jako žolíka na horší časy. Když parlament má právo vyhlásit stav legislativní nouze, tak by prezident měl mít právo vyhlásit blbou náladu (jednou se o to Václav Havel taktně pokusil a my jsme to nepochopili), a to by byl právě ten moment, kdy by parlament mohl v urychleném procedurálním řízení - samozřejmě by musely souhlasit obě komory - vyhlásit Silvestra třeba na 9. dubna a příští rok zase dejme tomu na 26. září, kdy moře je za námi a do dárků s kaprem je daleko.

Zakabonění občané by si nakoupili ohnivou vodu a veselou pyrotechniku a celá země by se rozkřepčila. Ve víru polky, valčíku, na Moravě valašských tanců a lásky by z nás vysublimovala začpělá chmura.

I pro zarputilé tržní účetní bych měl tři argumenty: V jarní či podzimní době tradičního poklesu spotřeby bychom nenásilným způsobem zvýšili obrat. Zadruhé zmalátnělí občané by v euforické rozjásanosti lépe přijali další plíživé zdražení čehokoliv. Zatřetí bychom mohli zavést jako tradici půlnoční pojídání šneků jako symbolu plíživé blbé nálady, a tím zvýšit spotřebu u nás ne moc rozšířené pochutiny.

Čímani by dobu od vyhlášení stavu blbé nálady až do doby oficiálního vyhlášení Silvestra mohli využívat ke cvičným Silvestrům: mohli by se připravovat. Týden před skutečným Silvestrem by mohla být vyhlášena oficiální generální zkouška na Silvestra, která by byla spojena s volbou Zlatého Silvestra. Zvolen by byl ten, komu by se podařilo přesvědčit porotu, že měl v uplynulém období nejblbější náladu. Volba by probíhala v přímém přenosu.

Úřadující Zlatý Silvestr by pak pronášel půlnoční přípitek ve veřejnoprávní televizi... Nejspíš na další blbou náladu, která bude pro nás dobrým důvodem k nové dobré náladě, protože kdybychom měli stále jenom dobrou náladu, už by to vlastně nebyla dobrá nálada, ale normální nálada a my bychom si ji ani pořádně neužili.

V případě, že by se naši zákonodárci na termínu dlouho dohadovali, nácvik na Silvestra by se mohl protáhnout na pěkně dlouhou dobu, což by ovšem nemuselo mít na nás tak špatný vliv: měli bychom delší dobu dobrou náladu a pohyblivý Silvestr by se tak proměnil na kontinuální Silvestr.