Vrátila se kamarádka, byla s rodinou na daleké cestě po Dálném východě. Měl starosti. Po návratu dcerka lehla s devětatřicítkami horečky. „Celou cestu ze Singapuru za námi kýchala Číňanka,“ vyprávěla o zážitku z letadla. Poslouchal jsem to pozorněji, než obvykle vnímám cestovací historky. Kdyby kamarádka nabírala na kýchnutí, asi bych koukal uskočit. Koronavirus zatím nezabíjí masově, nicméně jedna statistika je jasná. Zabíjí lidi ve věku šedesát plus mnohem častěji než lidi věku šedesát mínus. Jeden případ hlásí Rakousko, případy se vyskytly v Kanadě, USA i ve Francii. K panice není důvod. Ale ke klidu taky ne.

Myslím v této souvislosti na lidi, kteří zpochybňují medicinu. Média propírají tu paní, která dala do oběhu video namířené proti vyšetřování prsu. Snad to nebude mít velký dopad a tak jen vyslovuju podiv nad tím, jak si někdo může vzít na svědomí něco tak vážného. Ovšem velký dopad mají všechny ty hemzy proti očkování. Být proti němu se dostalo do obecného povědomí.

Hpodně se mluví o očkování proti spalničkám. Že prý působí autismus u dětí. Mýtus dal do oběhu anglický lékař, kterého posléze vyhodili z registru lékařů a sebrali mu licenci. Jenže fáma běžela dál a zahnízdila se i u nás. Moje generace žila v domnění, že očkování je užitečná věc. Prošli jsme tím všichni a víru neutvrzovala mediální masáž: stalo se to, že nemoci proti kterým jsme byli očkování zmizely. Nikdo neměl dětskou obrnu a záškrt. Moje maminka dostala ve vysokém věku tuberkulózu. Byla z toho medicinální záhada, jak k ní mohla přijít. Hospitalizovali ji tenkrát v nouzovém pavilónu v Motole a medici se chodili dívat na ty podivné exempláře, nositele záhadné nemoci, svezli jich tam z republiky asi tucet.

Pak se něco stalo a lidi přestali věřit na očkování. Ne všichni, ale je jich dost, aby to mohlo být nebezpečné. Kde se vzala, tu se vzala nějaká alternativní medicína. Přiznám, že se mi ježí chlupy na zádech, když slyším slovo alternativní. Zpravidla je to něco poťouchlého, lišáckého. Není žádná oficiální medicína, jako není žádná oficiální věda. Je jenom medicína a je jenom věda. Medicína má vědní obor, to znamená, že každý poznatek je prověřován v čemsi, co nápadně připomíná soudní proces. Hlavní kritérium jsou výsledky. Přitom medicína má jasné a nevyvratitelné výsledky. Prodloužení lidského věku je argument, který by měl přesvědčit každého. Ale jak se zdá, nepřesvědčuje.

Zpátky k epidemii koronaviru. Tísnivý pocit neplyne z žádného panikářství. To nebezpečí tu je. Kýchající Číňan se může vynořit z kdekterého letadla. Musíme spolehnout na to, že je tu připravený celý systém, nastavený na ochranu proti takové hrozbě. My, laická veřejnost, můžeme udělat ve prospěch věci jen málo. Ale něco přece jen: důvěřovat vědecké autoritě a nevěřit pitomostem.

LN, 26.1.2020