Tohle opravdu není žádná okurková sezóna, prožíváme dobu bohatou na události. Kde jsou události, jsou i absurdity. Kdybych si měl stanovit žebříček, která absurdita mě zaujala nejvíc, a kterou bych tedy zařadil na horní šprušli, pak by to asi byla ta prázdná letadla brázdící koronavirální prostor bez pasažérů. Prázdná odstartují, prázdná letí a prázdná sednou. Podle Neffova zákona má každá pitomost nejméně jeden rozumný důvod a nejinak je to i v tomto případě: kdyby letecká společnost zrušila lety pod trapnou záminkou, že se nepřihlásil ani jeden cestující, ztratila by nárok přistávat tam na tom letišti a pak zase na jiném letišti. Takže létají a létají… a cestující necestují, jelikož se cestovat bojí, nebo rovnou sedí doma v karanténě.

Když ale o tom přemýšlím, pak mě napadá, jak se situace mění, pokud v tom letadle sedím já a spolu se mnou další cestující jako já. Letíme někam daleko, abychom se někam podívali a zjistili, že je to tam opravdu takové, jak to známe z obrázků. Vrátíme se domů, zase letadlem, a budeme o tom vyprávět známým. Ty naše vyprávění nebude bavit, protože tam už taky byli a pokud nebyli, znají to z obrázků. To všechno dohromady se jmenuje turistický ruch. Může to takto být, protože se podařilo vyrobit spoustu letadel a nastavět spoustu letišť a hotelů a všeho možného, takže ve výsledku stojí to cestování nesmyslně málo, takže cestovat může každý. Je to součást globalizace světa. Začalo to v devatenáctém století výstavbou železnic, Jules Verne o tom napsal knihu Cesta kolem světa za 80 dní. Vrcholí to dnes, těmi prázdnými letadly v koronavirálním prostoru. On se ten koronavirus tak rychle po světě rozšířil právě díky těm letadlům, která dnes létají prázdná.

Zatímco mi takové úvahy plynou hlavou, z webu na mě vyskakuje neodbytná reklama. Prý že je teď nejlepší chvíle vypravit se na výlet za tučňáky do Antarktidy. Když se podívám na mapu rozšíření koronaviru, ejhle, v Grónsku a pak dole v Antarktidě ani ťuk, žádný červený terčík, opravdu nejvyšší čas s tím něco udělat!

Vytvářet paniku, to je hlavní úkol médií. Jak to po sobě čtu, vyplývá mi z toho koncept pro megapaniku. Současná epidemie je výplod globalizace, to je jasné. Zrovna tak je ale plod globalizace znečištěné ovzduší! Tak dlouho jsme u nás čistili vzduch a vody, až jsme výrobu odstěhovali do Číny a Thajska a Vietnamu, a tam si (nám) zamořili vzduch a vodu. No a lidi ze zamořených zemí prchají k nám do Evropy v rámci migrační kize. To je mi ale pěkný globální propletenec!

Do Antarktidy nepojedu. Tučňáky jsem fotil letos v Magellanově průlivu. Vypadali úplně stejně jako ti u nás v zoo v Tróji. Proč tedy jsem jel na ostrov Magdalena místo autobusem číslo 112 na zastávku Zoologická zahrada? Bylo by to málo globální, a pro dnešní dobu tudíž nepatřičné.

LN, 9.3.2020