Uplynulý týden byl věru bohatý na zprávy velkého, dá se říci historického významu. Tedy, bohatý. Vím o dvou. Ta první se samozřejmě týká Usámy bin Ládina. Ať se přihlásí ten, kdo na věc nemá zásadní a jasné a vyargumentované stanovisko! Pokud se někdo takový najde, možná že se ukáže, že zaspal poslední týden někde na dně solného dolu nebo tak něco. A ta druhá zpráva?

Naše média citovala jiné médium, totiž Financial Times. A to druhé médium se odvolává na americkou Energy Information Administration, což je statistické a analytické oddělení amerického Departement of Energy. Podle této zprávy jsou v Evropě obrovské zásoby zemního plynu, v takovém množství, že by stačily pokrýt evropskou spotřebu na příštích šedesát let. Psalo se o tom jeden den v denících, v televizi se skepticky vyjádřil odborník, v té souvislosti vyplul na povrch zapomenutý novinový článek o tom, že Britové chtějí na Valašsku těžit zemní plyn, a pak nastalo mediální ticho, ani vlnka nešplouchla.

Ono mi to připadá tak, jako kdyby se táta ryl na zahrádce a odklopil drn a heleme, ona tam zlatá žíla.

„Mámo, na zahradě jsem našel zlato,“ hlásil by dovnitř do domu.

„No jo,“ pravila by máma. „Tak pojď, oběd už je na stole. Zavolej Pepu, ať to nevystydne.“

„No jo, ale my tam máme fakt zlato!“

„Jaký zlato?“ ptá se uřícený Pepa.

„Zlatý, žlutý, kovový, drahý, támhle pod tím drnem.“

„Jestli chceš dolovat, tak beze mě. Jdu s klukama na fotbal.“ A tak dále.

Netvrdím, že bychom měli utíkat na Vsetínsko s balonky a trubičkami nasávat zemní plyn. Nebo že by měl nastat jásot srovnatelný s tím, co nastane, když dáme Slovákům v hokeji gól. Chladná hlava je na místě. Ale tak naprostý nezájem? Kdyby na té věci byla špetka pravdy a těžba byť v dílčím rozsahu by byla špetkově realizovatelná, znamenalo by to strašně moc. Zlato, to je hlavně takové ekonomické mazivo, ale energie, to je krev naší společnosti. Dovážíme ji především z východu, tedy z oblasti obapolné nedůvěry, nebo z jihu, kde to jde od deseti k pěti. Kdyby to tak bylo možné, udělat se pro sebe... Kdyby mohla Evropa udělat dlouhý nos na stranu východní i jižní! Vždyť to je vize, která by nás měla zajímat a vzrušovat!

Ale nezajímá nás to. První reakce je: kdo ví, jestli je to pravda. Co to je ta EIA? Proč svoji analýzu zveřejnila zrovna v tuhle dobu? Geologické výzkumy se dělají dlouhodobě, vznikají léta, desítky let. Samozřejmě že finální zpráva musí být vydána v nějaký konkrétní den, nicméně stejně si řekneme, proč to nezveřejnili před měsícem anebo proč to neschovali na jindy? Vždyť je to zpráva o ekonomických přesunech, které nedokážu odhadnout řádově penězi, ale představuji si, že v tomhle byznysu je stovka miliard základní početní jednotka.

No a v druhém plánu přemýšlíme, co zlého to přinese. Zničené životní prostředí, to určitě. Někdo si namaže kapsu, to zcela jistě. Takže raději obrátit list a nevšímat si toho. Jenže s faktem je to zapeklité. Jestli fakt je opravdu fakt, prosadí se, ať se o něj někdo zajímá, nebo nezajímá.

LN, 9.5.2011