Slíbil jsem ženám básničku k MDŽ a z přemýšlení nad tímto svátkem mi vyšla i tato úvaha. Mimo jiné mě napadlo, že by nebylo marné pojmout dneska tento svátek jako mezinárodní den ženskosti! Ženy tu byly a snad i budou, ale ženskost, stejně jako mužskost, hyne – fyzicky, mentálně, mediálně i mezinárodně! Už se neví, co to je a zda je to správné, zda to není špatně vůči novodobému božstvu – to staré v tom mělo jasno, stvořilo člověka jako muže a ženu a basta!

A tak se k oné zkratce nabízí i další – snad ne tak moc aktuální - varianta významu: Muzeum dobré ženskosti! Muzeum pomyslné – v myslích mužů, muzeum ukrývající vzácné exponáty. Dobrá žena je totiž nade všechny poklady světa! Jaká jsou ale kritéria, jaké certifikáty má mít? Asi to nebude ta žena, co má nejvíce přátel na Facebooku, ani ta, která je ve všem „in“ (Všemina).

Dobré ženy vidím v příbuzenstvu: maminka, babičky, tety, sestry – a aby ne! Kdo by je tam nehledal a neviděl! Možná snad děti z rozvrácených nebo ani nevzniklých rodin. Já jsem ale měl to štěstí, že jsem měl (a stále mám) velkou rodinu – strýce, tety, prarodiče i mnoho sourozenců – a stojí to za to.

I v okolí jsou samozřejmě dobré ženy také přítomné – ženy s velkým Ž, akorát že mi připadá, že jsou všechny „rozebrány“. U těch „volných“ to nevypadá tak atraktivně – ta geniální a vzácná obyčejná ženskost vynikne až v rutinním provozu a to už je pozdě bycha honit. A na dráze života muže je první cenou obyčejná žena, jak moudře zpívá Petr Spálený. Muž však (až na výjimky) hledá ženu výjimečnou a jen má-li výjimečné štěstí, tak najde tu obyčejnou, ale pravou a vyhrává.

Význam svátku MDŽ se s časem a okolnostmi měnil a mění se stále – pořád je na světě bída a nespravedlnost, která více dopadá na ženy. V našich končinách to ale vidím tak, že dneska je třeba ženám zajistit právo být ženou a zároveň prožít pěkný a společensky hodnocený život – rovnoprávnost žen a nežen… rovnoprávnost s muži ve vzdělání, práci i politice je. (Nezájem o některé profese je znakem přirozenosti, kterou je marné znásilňovat… Např. prosazovat, aby mezi katy byla i nějaká Katka.)

Stejně tak je tu i možnost nebýt ženou (dělat celý život všechno možné, jenom nerodit děti – případně je po(z)trácet). V našich končinách to nikdo ženám nebere, ale nemůže to být preferovaný stav a role! (Tady je prostor pro boj – v první fázi za rovnost (žen a nežen) a pak by se to mělo překlopit ve prospěch oněch ženských žen, protože jinak asi nepřežijeme.)

Připadá mi, jako by ta vlna zrovnoprávnění dosáhla svého, ale nechce se zastavit a jede dál a ve 3. tisíciletí se změnila - za potlesku a k radosti extrémních (rovno)právníků) - ve vlnu tsunami, která devastuje mnohé na pevné zemi a způsobuje už zase jinou nerovnoprávnost.

A tak ten svátek, 8. března slavený, který má u nás dneska docela těžký život (zprofanovali ho slavitelé a je symbolem formalismu a neupřímnosti), se v tomto pojetí - svátku ženskosti - stává pevným bodem, majákem k záchraně něčeho vzácného v tomto světě bezpohlavních rolí. Stává se připomínkou toho, že ženy existují a mají krásnou, těžko popsatelnou vlastnost – ženskost, kterou dokáží ocenit jen muži vybavení onou těžko popsatelnou vlastností - mužskostí. A ta určenost je silnější než normy, směrnice a trendy, kterým je pohlavnost spíše na překážku a otravuje je – je to něco nad kariérou, nad různými normami, nad politickými programy a ideologickými naukami i pokrokem.

A tak nejen k MDŽ vám přeji: „Mějte dobrý život!“ a připojuji slíbenou báseň.

MDŽ

Mezi vámi děvčaty
Dostává se mi poznání
Že „genderrovnost“ – ač se učí – v praxi vůbec neplatí

Mohou na to téma mluvit, zpívat ba i filmy hrát
Dnešní den je toho svědkem
Že svět má ženy nerovně (a mezinárodně) rád

A já se k světu přidávám a k svátku přeji vám:

Malou (hmotnost)
Dobrou (mysl)
Ženskost (ve vzezření, myšlení, mluvení i konání)