Středeční schůzku našeho dámského klubu PALIT poznamenalo počasí: mocné letní vedro vylákalo na večeři do venkovní zahrádky, kde jsme se chtěly sejít, tolik lidí, že na nás nezbylo místo. No co, tak půjdeme jinam, řekly jsme si, a v sousední zahrádce se volný stůl našel. Když jsme se scházely na místě nepovedené schůzky, zněla první otázka: Už to víš? Jo, věděly jsme už, že umřela Markéta Fialková. Všechny jsme ji znaly a všechny jsme byly starší než ona, a tak jsme si samozřejmě o ní dlouho povídaly. Byly to ovšem historky, které se k publikaci moc nehodí - ne že by byly nějak neslušné, ale Markéta pro nás byla tak spojená s prostředím sedmdesátých a osmdesátých let, že by bylo těžké je opakovat bez vysvětlení: pojily se s tolika dalšími lidmi, že by pro neznalé nebyly bez dlouhého vysvětlování srozumitelné. A potom, po pádu režimu, odešla Markétka na dlouhé roky velvyslancovat do Polska. Byla jsem z PALITu jediná, která ji tam navštěvovala, a vzpomínám s opravdovou vděčností na její pohostinnost a ochotu zařídit schůzku s kdekým. Do Tirany, kde byla velvyslankyní v posledních letech, jsem se za ní už nevypravila, ale vím, že se o ty, kteří tam přijeli, starala neméně pečlivě.

Když jsme do sytosti zavzpomínaly na Markétku (pro nás stejně zůstala Němcová, ať se vdala, nebo ne), obrátily jsme se k současnosti. Kriticky a jedovatě jsme probraly pár politických afér, pomluvily Bartáka, Bátoru i Bártu, a když přišel na přetřes ministr Kalousek, jako obvykle jsme se shodly jen na tom, že je nesporně chytrý. Takových hovorů se denně vedou v českých hospodách a jinde po Česku přinejmenším desítky a občas se o nich někdo rozepíše i v nějakém blogu, či dokonce v komentáři. Někdy je vyslechnu také v tramvaji nebo v metru a vždycky mě překvapí, jak si našinec připadá bezmocný vůči prapodivnému chování a názorům politiků. Závěry bývají podobné: Proč to dělá (dělají) - anebo proč to neudělá (neudělají)? Určitě proto, že za to dostávají zaplaceno, tak blbí nebo zlovolní snad přece nejsou.

S komunistickými papaláši to bylo jednodušší. Proč zavírali lidi a nechávali ke konci osmdesátých let mlátit lidi na demonstracích? No prostě proto, že byli komunisté a chtěli se udržet u moci. Proč ale v dnešní době policie tak surově zacházela s aktivisty, kteří se na Šumavě přivazovali ke stromům? Možná proto, navrhla jsem, že stejný policejní ředitel z Plzně nechal stejně surově rozehnat CzechTek v roce 2005: viděla jsem ho v televizi a vypadal, jako by strážcům pořádku velel už někdy v roce 1962. Ne že by byl tak starý, ale měl stejný vzhled a stejnou dikci. A nejspíš i stejnou mentalitu: nesouhlasíš s tím, co Velkomožný Stát dělá? Chceš si žít i na veřejnosti po svém, nebo dokonce něco namítat? Pak počítej s tím, že si to s tebou Stát prostřednictvím policistů nebo jiných svých orgánů tvrdě vyřídí. Oproti minulosti se to zásadně změnilo v tom, že se o korupci či jiných ničemnostech může psát. Patřičný výsledek to ale bohužel moc často nepřináší.

LN, 26.8.2011