FEJETON: Dámský klub
Když jsme do sytosti zavzpomínaly na Markétku (pro nás stejně zůstala Němcová, ať se vdala, nebo ne), obrátily jsme se k současnosti. Kriticky a jedovatě jsme probraly pár politických afér, pomluvily Bartáka, Bátoru i Bártu, a když přišel na přetřes ministr Kalousek, jako obvykle jsme se shodly jen na tom, že je nesporně chytrý. Takových hovorů se denně vedou v českých hospodách a jinde po Česku přinejmenším desítky a občas se o nich někdo rozepíše i v nějakém blogu, či dokonce v komentáři. Někdy je vyslechnu také v tramvaji nebo v metru a vždycky mě překvapí, jak si našinec připadá bezmocný vůči prapodivnému chování a názorům politiků. Závěry bývají podobné: Proč to dělá (dělají) - anebo proč to neudělá (neudělají)? Určitě proto, že za to dostávají zaplaceno, tak blbí nebo zlovolní snad přece nejsou.
S komunistickými papaláši to bylo jednodušší. Proč zavírali lidi a nechávali ke konci osmdesátých let mlátit lidi na demonstracích? No prostě proto, že byli komunisté a chtěli se udržet u moci. Proč ale v dnešní době policie tak surově zacházela s aktivisty, kteří se na Šumavě přivazovali ke stromům? Možná proto, navrhla jsem, že stejný policejní ředitel z Plzně nechal stejně surově rozehnat CzechTek v roce 2005: viděla jsem ho v televizi a vypadal, jako by strážcům pořádku velel už někdy v roce 1962. Ne že by byl tak starý, ale měl stejný vzhled a stejnou dikci. A nejspíš i stejnou mentalitu: nesouhlasíš s tím, co Velkomožný Stát dělá? Chceš si žít i na veřejnosti po svém, nebo dokonce něco namítat? Pak počítej s tím, že si to s tebou Stát prostřednictvím policistů nebo jiných svých orgánů tvrdě vyřídí. Oproti minulosti se to zásadně změnilo v tom, že se o korupci či jiných ničemnostech může psát. Patřičný výsledek to ale bohužel moc často nepřináší.
LN, 26.8.2011