V současné době sledujeme, jak Evropa páchá sebevraždu. Dařilo se jí po léta až příliš dobře, profitovala z globalizace a vývozu technologií a pak se začala pasovat na záchrance planety. Je kolébkou lidské viny za globální oteplování a vzala to opravdu z gruntu. Ačkoliv její emise oxidu uhličitého jsou celosvětově skoro bezvýznamné. Zbytek světa ji spíše jen pozoruje a jen váhavě přitakává. Má dosud dost pudu sebezáchovy. O to papežštější se Evropa snaží být. Když už přestala být na vrcholu technologií, tak aspoň na vrcholu zelené ideologie.

K takovým ideologickým excesům, co nedopadaly dobře a obětovaly zdroje, docházelo i v historii. Třeba křížové výpravy k božímu hrobu do Palestiny v 11.-13. století. Stály spoustu prostředků a životů a bez většího efektu. Většinou, když je ve vínku idea a ne současná přirozená potřeba, tak to nedopadá dobře.

Budiž, k technologickým zvratům v historii docházelo. Vodní energii vystřídala pára a pak benzín a elektřina. Ale vždy byly motivovány ekonomicky a byly postupné, aby systém moc nevychýlily z rovnováhy. Ale EU to chce hned. Zbavit se uhlí a dalších fosilních paliv, protlačovat obnovitelné zdroje i za cenu zneužitelných dotací, či rozkolísání energetické soustavy a nepochopitelná fobie z uhlíkově čisté jaderné energie. Ne, nastolit vhodný trend na půl století, ale direktivně to přikázat. Už se toho chopily ekonomické lobby a profitují z toho. Podobně jako se komunisté pokoušeli poroučet větru a dešti. Nejsem rasista, ale říkám si to už je třetí pohroma, která přichází v krátké době z Německa. A že, ty dvě předchozí poznamenaly Evropu důkladně. Němci zkrátka nedělají malé chyby.

Navíc EU vsadila na špatného koně, ruský plyn a dostala se do područí Putina. Teď tváří v tvář agresi na Ukrajině říká, že se bez něj obejde, že ho vlastně nechce. Ale za jakou cenu? Ono nejde obojí, odebírat plyn a soupeřit s Putinem. Z jednoho područí se vyhrabáváme, ale do dalšího čínského stále více zabředáváme. Jak v oblasti léků, solárních i jiných technologií a surovin. Globalizace evidentně nefunguje na nervózním politickém kolbišti. Buď se můžeme hádat anebo spolupracovat.

Evropu počátkem století postihly tři morové rány: zelená utopická ideologie, pandemie covidu a dopad války na Ukrajině. Rozumný člověk by očekával, že politici řeknou, že zelené plány Green Dealu se odkládají (když ne ruší) a nyní jde hlavně o záchranu, udržení ekonomiky a slušné životní úrovně lidí. Stejně budou nakonec lidé spalovat, co najdou, než aby mrzli. Lidé pud sebezáchovy ještě mají. Proč politikům vše dochází až se zpožděním? Měli by být o krok napřed, předvídat, ale oni jsou pozadu, v zajetí svých myšlenek, vzdáleni od reality, jen hasí. Navíc se nás nikdo neptá na názor a rozhodují bez nás.

Máme jednu z největších inflací v Evropě. Kromě mezinárodního vlivu jsme přidali i ty své. Začalo to oslabováním koruny ČNB a pak vrcholilo rozdávačnou politikou vlád. Tiskly se peníze. Takže i relativně pravicový Fiala má problémy co s tím. Navíc jako malý musí poslouchat EU. Když jsme chtěli zastropovat ceny plynu, tak to nešlo, až cestu prošlapala velká Francie.

V ekonomice hraje důležitou roli očekávání, případně vyjadřování klíčových hráčů a to je v současné době na bodu mrazu. Vše se zdražuje, tak musím taky zdražit, raději trochu víc, bůh ví, jaké to bude zítra. Tak logicky uvažují podnikatelé. Jak ale lze porazit inflaci? Jedině tak, že obyvatelstvo trochu zchudne a přestane kupovat. Dokud se mu bude kompenzovat, tak ceny porostou. Jak je možné, že platy ve státní sféře jsou vyšší, než ty v soukromé, produkční? Až klesne poptávka, pak budou muset výrobci a obchodníci zlevnit, pokud budou vůbec chtít vyrábět a prodávat. Část z nich zkrachuje. Znamená to recesi, ale o tu jsme si už dlouho koledovali. Ekonomika se po čase z recese vyhrabe, pokud ji nebude navíc dusit ideologie.

Co vlastně lidé chtějí? Myslím, že 80-90% populace jde hlavně o to, aby se jim dobře dařilo, a ten zbytek k tomu potřebuje ještě svobodu a názorovou nezávislost. Měli jsme to v minulých dekádách, ale politici si tak dlouho nedali pokoj, až nás o to svými snahami připravili.

Historici říkají, že životnost významné civilizace bývá 250-300 let, pak ji umoří její složitost a vlastní problémy. Tak to má moderní technická evropská civilizace už na kahánku a i se tak chová. Dá se s tím něco dělat? Nevím, ale dávat politikům najevo, aby se starali o životní úroveň těch, co žijí tady a teď a co bude za 100-150 let přenechali budoucím generacím, jistě není marné. Budoucí generace na to budou lépe vybavené. Znalostmi i technologiemi. Možná nebudou větru a dešti poroučet, ale přizpůsobovat se klimatu.