24.10.2020 | Svátek má Nina


EKOLOGIE: Šumavský podzim

16.11.2010

Šumava se pomalu ubírá k zimnímu spánku. Našedlá torza staletých velikánů v nejvyšších polohách se k zemi sklánějí podobně jako hřbitovní náhrobky dávných předků. Níže položené vymýcené paseky dávají vznik roztodivným geometrickým tvarům, jež obnažují povrchy šumavskýchasanace na Antýglu vrcholů. Mozaika odumřelých, vymýcených a ještě přežívajících smrkových porostů ukazuje Šumavu zádumčivou, pochmurnou, zranitelnou i umírající.

A jaký je osud protagonistů šumavské zkázy?

Ředitel František Krejčí více než tři roky velel nebývalé devastaci Šumavy. Se svým „vědeckým“ týmem plnil představy Ladislava Mika, Martina Bursíka, Hnutí Duha a několika desítek akademiků, kteří žili z grantů poskytnutých EU, potažmo ministerstvem životního prostředí či Norských fondů. Byla prakticky uskutečňována idea divočiny v kulturní krajině Šumavy.

Éra ředitele Krejčího je dobou kůrovcové pandemie, umocněné rozhodnutím Bursíkova ministerstva o ponechání stovek tisíc kubíků vývratů a polomů po orkánu Kyrill. Ty se staly na ploše několika tisíc hektarů chovnou stanicí kůrovce. Lesnaté části těchto ploch neodvratně odumírají, usychají, přestávají plnit funkci biotopů i všechny ostatní ekologické funkce. Z kůrovcem sežrané Šumavy mizí život. Veškerá rozhodnutí této doby se děla zcela nedemokraticky bez vědomí veřejnosti, bez souhlasu obcí a krajů.

Kůrovec, povýšený na základní hybnou sílu přírodních procesů, vykonal své. Umožnil nebývalé příjmy velkým těžařským firmám, tunelování Šumavy i státních financí. A novodobá zlatá broučková éra zdaleka nekončí…

Personální bouře

František Krejčí rezignoval k 1. listopadu. Jeho prozatímní nástupkyní se stala Zdeňka Šartnerová.

Dvanáctého listopadu odvolala vrchního lesního inspektora Ješátka. Srazil boty, sevřel rty, prásknul dveřmi a odešel. Je to člověk, který po létabezzásahová Ždánidla vytvářel nesnesitelnou a nedýchatelnou atmosféru na Správě Národního parku. Snad všechny šumavské zdi i ploty nesly písemné svědectví o jeho příslušnosti k důstojnické elitě StB. Tomu odpovídaly i jeho praktiky: zastrašování, intriky, sledování, vyhazovy.

Odešla i Zdeňka Křenová, vedoucí sekce výzkumu. Stejně tak náměstek pro PR – David Albrecht.

Volby

Volby potvrdily ve funkcích většinu „odbojných“ starostů. Nedošlo tedy k tomu, co si tak toužebně přáli ochránci kůrovce a zastánci divočiny. Šumavou hýbe touha po změně. Celičká Šumava slaví odchod Ješátka, Krejčího, Křenové.

Šumavu čeká mnoho desítek let obnovy
Desatero Ivana Žlábka, někdejšího ředitele NPŠ:

1. Důsledná asanace kůrovce na celé ploše NP bez ohledu na zonaci (tedy i v I. zónách). Základní úvaha: „Kůrovec se musí asanovat tam, kde je, a ne tam, kde si to povolíme.“ Samozřejmý je individuální přístup k jednotlivým lokalitám I. zón, řada jich zůstane bezzásahová.

2. Na příštích 10 let zcela vyloučit úmyslné těžby.

3. Na celém území NP důsledně ponechávat sterilní souše.

4. Vyrobené dřevo v posledních létech ponechávané v lese k zetlení přiblížit a zužitkovat (ponechávání dřeva k zetlení v takovém množství nemá odborné ani vědecké zdůvodnění).

5. Obnova holin po asanaci umělým zalesněním s využitím přirozené obnovy ve druhové skladbě dřevin, blízké přirozené, nejpozději v příštím roce po jejím vzniku.

6. Neuváženým rozšířením bezzásahových území a nezpracováním větrných polomů vznikly nechtěné komory, kde se jelení zvěř stane limitujícím faktorem obnovy. Zřejmě nebude jiné cesty než přechodně silně zredukovat stavy při důsledném využívání přezimovacích obůrek.

7. V současné době nemá smysl se zabývat změnami zonace NP. V první řadě v mnoha případech porosty již neexistují. Současně platné vylišení I.Sokol po asanacích zón z roku 1995 zobrazuje lokality v té době v NP nejbližší k přírodnímu stavu. Že je ostrůvkovitá zonace viníkem šíření kůrovce a znemožňuje jeho asanaci, je rovněž jeden z nesmyslných argumentů. Nezabývat se nyní snižováním počtu cenných lokalit a jejich propojováním. Znamenalo by to, že do I. zón by musely být přiřazeny i pro kůrovce aktraktivní smrkové porosty. Pro nejbližší léta nevytvářet I. zóny ochrany přírody jako bezzásahové s výjimkou lokalit, kde se kůrovec z různých důvodů namnožit nemůže.

8. Vypracovat jasný a závazný plán ochrany lesů na období 10 let.

9. Reforma se neobejde bez personálních opatření, došetření četných podezření týkajících se způsobu vynakládání státních prostředků a hospodaření se dřevem a především úplného a pravdivého informování veřejnosti.

10. Na zákonu o Národním parku Šumava lze samozřejmě začít pracovat, ale pouze v souvislosti s reformou legislativy ochrany přírody. Současný krizový management NPŠ nemůže ex post řešit zákon (to je tzv. s křížkem po funuse).

Shrnutí na závěr

NPŠ, tak jak byl vyhlášen v r. 1991, již neexistuje de facto. Nemá smysl plýtvat energií na přípravu a schvalování zonace v době, kdy velká část porostů podlehla tlaku kůrovce nebo musela být vykácena v rámci asanace. Tento proces bude ještě několik let objektivně pokračovat (5 – 8). Je třeba se výhradně soustředit na záchranu zbytků lesů a obnovu zaniklých v souladu lesnicko-ekologickými zásadami s důrazem na obnovu a udržení mimoprodukčních ekologických funkcí.

Co přinese budoucnost?

Desatero posledního lesnického ředitele Národního parku Šumava dokládá skutečnost, že Šumava v podobě, jak jsme ji znali ještě před několika lety, přestala existovat. O post ředitele Národního parku Šumavy usiluje celá řada osobností. Nástupce Františka Krejčího se stane dědicem pokračující, uměle vyvolané a udržované kůrovcové kalamity. Bude muset obhájit mnoho kontroverzních rozhodnutí. Bez podpory ministerstva životního prostředí to nepůjde. Přejme si, aby další ředitel, jenž vzejde z výběrového řízení, dokázal být alespoň z poloviny tak úspěšný jako Ivan Žlábek. A stejně jako on - činil pro Šumavu a její obyvatele maximum.



Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu
Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu

Když se řekne Sunar, co se vám jako první vybaví? Chutné sušené mléko? Není se čemu divit. Sunar a jeho kojenecká výživa tu je pro naše miminka už...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.