V úterý vysílala ČT1 reportáž o tuzemské krokodýlí farmě vybavené také porážkou. Zelený aktivista Patrik hned tento podnik odsoudil. Z jeho vyjádření nebylo jasné, proč. Troufám si hádat, že mu prostě vadí, že někdo zařídil životaschopnou firmu. Patrikův životopis k podobnému závěru vybízí. Jeho nejvýznamnější činností bylo dosud blokování stavby dálnice D8. Už patnáct let se mu, spolu s jemu podobnými zvrhlíky, daří ničit životní prostředí obyvatel obcí podél staré státní silnice č. 8 a otravovat život řidičům cestujícím do Teplic a do Německa. Lepší životní náplň nenašel.

Podíváme-li se po zelené scéně, nic lepšího stejně nevidíme. Povzbudivé je, že zelené aktivity ochabují. Jedinou významnou akcí loňska byl boj proti kácení kůrovcových stromů na Šumavě, ale předtím ani potom dlouho nic. Greenpeace v počtu šesti lidí sice občas provede nějakou spektakulární horolezeckou bojovku, kterou naše pitomá média hladově odvysílají, ale jde vesměs jen o plácnutí do vody. A jinak stále jen to samé: napadání územních rozhodnutí staveb dálnic. Nic jiného neumějí.

A přitom by bylo oč se prát. Kde byli zelení, když se Ostravsko dusilo v smogovém kalu? Jaké náměty přinášeli? Že by snad prosazovali důslednou elektrifikaci městské dopravy? Nebo dokonce dotovanou plynofikaci a elektrifikaci lokálních topenišť?

O.K., už jsme si zvykli, že u zelených jsou lidé až na posledním místě. Nezajímá je, že dálnice sníží počet obětí dopravních nehod, zlevní dopravu a odvede exhalace z obcí. Přednost má prý kus lesa, lhostejno, že může být vysazen o kus dál. Jiný kus lesa klidně nechají sežrat kůrovcem pod heslem "prales nade vše". Podařilo se jim zamořit krajinu fotovoltaickými elektrárnami. Místo žírných lánů černé kovové ohavnosti. Láska k přírodě dovedená ad absurdum. Vodní dopravu na Labi blokují pod vymyšlenými záminkami, a podporují tak dopravu kamionovou, kterou jindy slovně potírají. Jedním dechem horují proti skleníkovým plynům i proti atomovým elektrárnám.

Nově tedy budou potírat krokodýlí farmy. Do obrazu to dobře zapadá. Mám ještě několik podobně hodnotných námětů, které by Patrik a spol. mohli vzít za své. Na rozdíl od výše uvedených nejsou příliš škodlivé. Především krematoria. Krematoria jsou vynález 20. století vyvolaný mj. i proticírkevními náladami. Tradiční katolický pohřeb měla nahradit "moderní" kremace. To může být zeleným jedno, jedno jim ale být nesmí, že kremace přispívá ke skleníkovým plynům a ty je třeba potírat. Tradiční pohřeb, pravda, zabírá zase půdu, ale té je v dnešní postagrární Evropě dost a hezky upravený hřbitov je příjemný kus přírody.

Zelená nafta je jiné štěpné zelené téma. Jde o to, že zemědělcům se vrací část spotřební daně ze spotřebované nafty. Tím se podporuje její spotřeba, a tedy i tvorba skleníkových plynů. Téma pro zelené jako dělané. Měli by přece prosazovat koňské potahy!

Konečně by měli vzít za svůj také zákaz opalovacích krémů a olejů na vnitrozemských koupalištích. Oleje z těl přecházejí do vody a velmi obtížně se z ní odstraňují. Toto téma je zajímavé z finančního hlediska, protože se dotýká zájmů bohatého kosmetického průmyslu…

O mých námětech si laskavý čtenář může myslet, co chce. Ale co kdyby je zaujaly a odvábily od dálnic…