26.6.2024 | Svátek má Adriana


DOPRAVA: Bodový systém a nová pravidla

10.7.2006

Na silnicích v celé Evropě a Turecku se pohybuji již 42 let. Jako řidič z povolání, učitel v autoškole, geodet a nyní živnostník. Ujel jsem za ta desetiletí jistě hodně přes milion kilometrů na různých silnicích i v terénu a v různém počasí i podmínkách. A bez záznamu v řidičské kartě, nechci to zakřiknout (abych se zítra v autě nezabil), ale i ty nehody z cizího zavinění by se daly spočítat tak na prstech jedné ruky. Domnívám se, že jsem zkušený (v praxi i teorii) a ukázněný řidič.

A teď přijdu o řidičák. Nevím sice proč, ale vím, že je to zcela jisté. Dovolte, abych se k novým pravidlům vyjádřil i já. Až za pár týdnů či měsíců (záleží jen na četnosti kontrol a na štěstí či smůle) budu už jen chodec docházející na úřad práce, budu mít zcela jiné starosti.

Při své úvaze předpokládám časté kontroly a nekompromisnost policie, tak jak upozorňuje podplukovník Bambas – řidiči musí počítat, že na ně zákon dopadne s plnou tvrdostí – takže dopravní i obecní policie za každým rohem ve dne v noci.

Dvanáct bodů je na „doživotí", protože umazávat se body budou až teprve rok poté, co o nějaké body řidič přijde, tj. za úzkostlivé dodržování pravidel (neplést si s bezpečnou jízdou – často je tomu právě naopak) není řidič nijak odměněn, musí napřed pravidla porušit a být přistižen, prostě mít smůlu a teprve potom se může „odmazávat".
Princip je totiž nastaven tak nešťastně, že předpokládá naprostou neomylnost člověka řidiče a stoprocentní dodržování pravidel za všech okolností, což, jak všichni víme, v životě fungovat nemůže.

Tři náhodně vybrané příklady (z mnoha):

1) Přijíždím ke křižovatce na zelenou 50kilometrovou rychlostí. Každý z nás podvědomě přidá, aby zelenou stihl. Navíc jsou některé křižovatky tak rozlehlé, že „padesátkou" nelze stihnout přejet mezi oranžovou (která naskočí v okamžiku, kdy ji už nevidím, ale do křižovatky jsem vjel ještě na zelenou) a červenou. A nepřidejte, když se v příčném směru už rozjíždějí vozidla.

2) Předjíždím Avii jedoucí 70kilometrovou rychlostí (obvyklá rychlost těchto vozů ve zvlněném terénu klasické silnice). Předjíždím ji rozdílem 20 km/hod, víc nesmím. Silnice je pochopitelně volná, jinak bych nepředjížděl. Jenže tímto rozdílem rychlostí předjíždím na mnoha stech metrech skoro celou minutu. A nějaké vozidlo při dnešní hustotě provozu se za tu minutu v protisměru asi objeví. Mám potom volbu, zemřít a zabít nebo přidat. I to přidání je špatně, zachraňuje už jen situaci, ke které nemělo vůbec dojít.
Tak nepředjížděj říkají mnozí „odborníci", zkušený řidič ale ví, že stovky kilometrů se sedmdesátkou za Avií jet prostě nedá ..

3) Když při „předjíždění" cyklisty jedním kolem vozu přejedu plnou čáru, přijdu o řidičák na jeden rok. A to se na „horských" kolech dá jet i do značného stoupání ovšem rychlostí téměř nulovou s akutním rizikem pádu z kola. A jiné ustanovení říká, že předjíždět musíme s dostatečným bočním odstupem. A z auta se ani nedá často rozlišit, zda cyklista ještě jede nebo už stojí (či se chystá spadnout), pak by to bylo objíždění a tam se čára přejet smí.
K nesmyslnosti a nemožnosti v praxi výše uvedené pravidlo dodržet není asi co dodat …

Stačí tři až čtyři takovéto situace za rok (!) a jsem bez řidičáku a mnozí i bez živobytí. A nejde jen o řidiče z povolání, většina např. živnostníků nebo zemědělců se bez automobilu neobejde .

Další problém je v téměř nerozlišení, zda pojedu po obci 55 km/hod (radary jsou nastaveny na signalizaci od 54 km /hod výše) nebo 155 km/hod. Ano o dva body ten šílený pirát dostane více a i pokuta bude mastnější, ale bude takto moci hrubě ohrožovat třikrát než přesáhne 12 bodů, zatímco já přijdu o řidičák, když mi za rok tachometr ukáže pětapadesát celkem čtyřikrát! Že mě vždycky nechytí? Samozřejmě, ale umazávání bodů je tak pomalé, že mi při troše štěstí vydrží řidičák několik let .. pak o něj taky přijdu, jsem jen člověk a bezchybný několik let za sebou ve složitém provozu nemůže být nikdo … a za cyklistou čtyřkilometrovou rychlostí do dlouhého stoupání taky nepojedu, kdyby tam ta plná čára byla třeba trojitá …

Mnozí po prvních zkušenostech říkají, zklidnil se provoz, ubylo nehod včetně těch nejtěžších, zákon je dobrý. Ano, to je pravda, jenže pirátům časem „otrne" a přijdou o řidičák, ale to ti, co jen párkrát neuhlídají tachometr, o řidičák přijdou taky, jen o něco později. Čím nižší rychlost, tím méně nehod a tragických následků, to je jistě pravda, až snížíme rychlost na zcela bezpečných 0 km/hod, bude počet nehod nulový (i když „šikovný" chodec se dokáže přerazit i o stojící vozidlo). A právě hledání společensky únosného kompromisu mezi těmito dvěma krajnostmi, nulou a neomezenou rychlostí je úkolem odborníků a zákonodárců. A musí vážit s velkou rozvahou a zdravým rozumem, plazit se dlouhé kilometry bezdůvodně třicítkou nehodovost zvyšuje. Nevěříte? Jezdit v křeči je to nejhorší co může řidiče za volantem potkat…

Včera jsem poprvé v životě přehlédl a málem přejel chodce, neviděl jsem ho, třeštil jsem zoufale oči na kmitající ručičku tachometru a marně dumal, jestli už občas kmitne přes padesátku nebo ne. Jistě, můžeme pro jistotu jezdi čtyřicítkou (na trojku, při čtyřce to už nejede, motor se vzpouzí a ničí), ale pak se zastaví doprava. Ne teď o prázdninách, ale v září za plného provozu by to tak dopadlo zcela jistě.

Tento princip dvanácti bodů na doživotí a předpoklad 100% dodržování pravidel povede zcela zákonitě k tomu, že nakonec o „řidičák" přijdeme opravdu všichni, jen doba bude různá. První skončí řidiči z povolání a tak v horizontu několika let dojde i na sváteční řidiče, kteří znají jen víkendovou cestu na chalupu a zpět. Několik drobných přestupků totiž výrazně převyšuje počet umazávaných bodů.

Domnívám se proto (inspirován funkčním bodovým systémem v Německu i jiných zemí EU), že by zákon šel celkem jednoduše upravit do rozumného tvaru, který by hlavně oddělil hrubé, nebezpečné a často úmyslné jednání od drobných přestupků. Samozřejmě úprav je potřeba víc, ale mluvím spíš o principu. Stačily by podle mého názoru tři základní změny.

1) Čistě sankční „doživotní" body změnit na motivační:
a) buď je omezit jedním rokem a pak začít nanovo opět s plným počtem bodů (pokud je řidič během roku nevyčerpá)
b) nebo za slušnost odměnit – každých třeba půl roku či rok bez přestupků přidat bonusové body až do stanovené celkové výše, např. maximálně 20 bodů.

2) Čistě sankční odebrání řidičáků také změnit na motivační, po vyčerpání bodů bez úmyslných nebo závažných přestupků (zaviněná havárie s těžkými následky a pod.) sankci, odebrání řidičáku, diferencovat – za drobné přestupky v součtu přesahující max. počet použitelných bodů – odebrat poprvé řidičák na tři měsíce, podruhé na půl roku a tak dál.. rovnou natvrdo odebrat řidičák na rok je zcela likvidační, znamená to mnohdy ztrátu obživy.

3) Za překročení rychlost do 20 km/hod v obci a do 30 km/hod mimo obec dávat diferencované pokuty - podle konkrétní rychlosti a celkové nebezpečnosti takového jednání, je rozdíl jet v denním plném provozu přes přechod pro chodce skoro sedmdesát a jet stejnou rychlostí v obci na široké, rovné a prázdné silnici ve tři ráno.

A nedávat za toto překročení body, až od uvedené rychlosti výše!

Důvod je zřejmý, není možné za všech okolností a vždy (jak uvedeno výše, např. při předjíždění) dodržet přesně povolenou rychlost a není vhodné ani bezdůvodně jen pro jistotu jezdit výrazně pomaleji, velmi by tím utrpěla plynulost provozu a propustnost silnic, není možné bez přestání třeštit oči na tachometr, kmitající ručička stejně neukáže, zda jedu 48 nebo 52 km/hod. A není možné za několikeré drobné překročení rychlosti přijít na rok o řidičák a o obživu třeba natrvalo (např. starší občané).

A možná by bylo vhodné zvážit , zda je opravdu správné a v souladu s ústavou dát určité skupině zaměstnanců práva skoro jako má PČR …. Vždyť na zaměstnance obce jsou přeci kladeny zcela jiné nároky než na příslušníky policie.

Bodový systém je jistě správný a potřebný, funguje lépe či hůře v mnoha zemích Evropy, ale nesmí být diskriminační a likvidační a nesmí obsahovat ustanovení, která nejdou v praxi vždy a beze zbytku dodržet a nesmí od člověka řidiče vyžadovat naprostou bezchybnost a neomylnost, prostě nesmí být moc tvrdý a zbytečně přísný. Domnívám se, že ten současný všechny výše uvedené nešvary obsahuje, a to určitě v míře větší než malé.

podle současného zákona již brzy bývalý řidič

Zdeněk Jirásek