Pokud bychom Českou televizi brali za jediný informační zdroj, pak nejdůležitějším výstupem z návštěvy čínského prezidenta v České republice – mimochodem vůbec první návštěvy vládce Říše středu v její pětitisícileté historii – je, že dva policajti zašli na FAMU kvůli vyvěšené tibetské vlajce. Ponechávám na laskavém čtenáři, aby si sám odpověděl na otázku, zda právě tohle je přesně to, kvůli čemu si onen moloch na Kavčích horách za 7 miliard ročně vydržujeme. Každopádně ovšem platí, že návštěva čínského prezidenta byla pro českotelevizní propagandisty skvělou záminkou, aby předvedli širokou škálu svých dovedností.

Zaznamenali jste někdy, že by redaktor České televize uváděl zahraniční návštěvu třeba slovy „prezident z KAPITALISTICKÉ Francie“ nebo „papež z KATOLICKÉHO Vatikánu“ nebo „ministr z ISLÁMSKÉHO Íránu“? Proč tedy najednou „prezident z KOMUNISTICKÉ Číny“, nota bene, když i věcně je to blbost?

V interpretaci České televize ovšem prostě přiletěl prezident „KOMUNISTICKÉ Číny“. Tohle sousloví nám valili do hlav po celé dny. Jenže to je velmi, VELMI nepřesné označení. Ano, v kontinentální Číně opravdu vládne strana, jež si říká komunistická, leč docela úspěšně tam buduje specifický kapitalismus. Prostě zvláštní země s úplně jinou kulturou, tradicí a společenskými zvyky. O tom jsme se ale z obrazovky ČT nedozvěděli nic.

Čína je totiž všechno možné, ale komunistická zcela jistě ne. Je to země paradoxů, ve které komunistická strana úspěšně buduje kapitalismus. Otázka totiž nezní, zda v Číně vládne komunistická strana, nýbrž zda současná Říše středu je komunistická země. Čína je nepochybně země s režimem autoritativním, nepříliš demokratickým, v některých aspektech přímo totalitním, ale komunistická země to není. Primárním znakem komunismu je zestátnění ekonomiky, marxisti by mluvili o všelidovém vlastnictví výrobních prostředků. V tomto slova smyslu je ale Čína nepochybně zemí kapitalistickou. Reálně je to ještě složitější, ale na to tady není místo.

Zkrátka: čistá propaganda. Proč? Jedna z propagandistických metod se jmenuje NÁLEPKOVÁNÍ. A tak veřejnoprávní televize nepřímo nálepkovala prezidenta Miloše Zemana. Zeman se paktuje s komunisty! Fuj! Jenže nálepkováním, tedy čistokrevnou propagandou, se veřejnoprávní Česká televize zcela zpronevěřuje svému poslání. A nejen to. Porušuje tím i zákon.

Hlavním smyslem návštěvy čínského prezidenta byla ekonomická diplomacie. O tom jsme se ale od České televize mnoho nedozvěděli. Zato informací o kdejakém pozérovi s tibetskou vlajkou bylo přehršel. Když slávista se slávistickou vlajkou vleze do spraťanského kotle (nebo – aby to bylo vyvážené – sparťan do slávistického), pročež dostane po čuni, kdekdo si pomyslí, že za tu blbost mu to vlastně patří. Politika sice není fotbal, ale s lezením s tibetskou nebo ujgurskou vlajkou do čínského davu je to podobné. Za víc slov to nestojí. Pokud ovšem nejste propagandisté z veřejnoprávní televize.

Komickou dohru ještě ČT nabídla při udílení hudebních cen Anděl. Skoro to vypadá, že Koller, Dusilová, Vytisková a pár dalších nešťastníků z pop music plus Česká televize zahájili čtvrtý odboj. Jediný problém je, že na rozdíl od těch, kteří ať už v prvním, druhém či třetí odboji něco skutečně riskovali, tihle „odbojáři“ neriskují vůbec nic a jsou jen a jen směšní. Nota bene, když ke svým politickým proklamacím potřebují papírek s nápovědou.

Co myslíte, stane se teď ve vysílání České televize normou, že každá hvězdička pop music, kdykoli se objeví na veřejnoprávní obrazovce, sdělí národu své politické postoje? Ale proč to omezovat jenom na kašpárky z pop music, že? Vykřičet na kameru, co zrovna máme na srdci a na jazyku, přece může každý. Nebo ne? Každopádně se nabízí otázka, zdali tohle je právě to, na co Dvořákovi a spol. měsíc co měsíc posíláme na Kavčí hory koncesionářské výpalné.

12. 4. 2016, www.petrstepanek.cz