Pokud by šlo jen o „kazisvěty“ ´ještě by to šlo. Bohužel se každou chvíli dozvídáme, jak někdo někoho zavraždil (v lepším případě i sám sebe), což je neuvěřitelně hrozné. Syn zavraždí sourozence, mámu i tátu jenom proto, že si z něho „utahovali“.

A trest? Zpravidla poměrně mírný. Čteme-li o mordech v minulých stoletích, následovaly tresty ihned. Je řada zpráv o tom, jak pytláci zákeřně zavraždili myslivce či hajného. Pokud byla tato vražda prokázána, do dvou měsíců byl pachatel (pachatelé) utracen, zpravidla oběšen.

Korunou současnosti je například nedávná zpráva ze Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích u Nového Jičína, tohoto znění:

Ve čtvrtek 6. 4. byl odchycen čáp u restaurace U Čápa v Příboře. Ještě téhož dne byl převezen k ošetření na spolupracující veterinární kliniku VETCENTRUM v Ostrava-Porubě, kde absolvoval klinické vyšetření, vyšetření RTG+ CT a následně byl operován. Ze zdravotní zprávy vyplývá, že došlo k otevřené fraktuře pravé pažní kosti, kost byla obnažena v délce 8 cm a byla částečně roztříštěna, respektive v postižené časti těla, byla řada drobných kostních úlomků. Zranění nebylo způsobené nárazem na atypický hromosvod (čáp v tomto prostoru u hnízda bezpečně zvládal přistání), ale je následkem střelného zranění, v těle zůstal uvízlý náboj- brok Jsou nasazena antibiotika a lék proti bolesti. Prognóza je nejistá až nepříznivá. V dané věci podáme trestní oznámení na neznámého pachatele.

Těch lidí, kteří by spáchali tento trestný čin, není v okolí zase tolik. Dali by se možná na prstech jedné ruky spočítat.

Co s tím budeme dělat, přátelé? Dá se s tím vůbec něco udělat?