Boj je veden proti íránským pozicím nejen v Sýrii, ale i v Iráku

Izrael stupňuje boj proti vojenské přítomnosti Íránu u svých hranic a kromě Sýrie bombarduje jeho pozice nově i v Iráku – v zemi, kde už v roce 1981 zničil jaderný reaktor Saddáma Husajna. Obecně o těchto akcích mlčí, i když několik vysokých představitelů přiznalo, že náletů v Sýrii bylo za posledních sedm let přes jeden tisíc. O zásazích v Iráku se donedávna nevědělo a Izrael je nepřiznal ani nekomentoval.

Před dvěma týdny zaútočil neoznačený bezpilotní letoun na íránskou vojenskou základnu v iráckém guvernorátu Saladdín asi 180 kilometrů severně od Bagdádu. Bylo tam velké množství íránských balistických raket krátkého a středního doletu a desítky členů libanonského spojence Teheránu, hnutí Hizballáh, a proíránských iráckých šíitských milicí s názvem Lidové mobilizační jednotky (Hašd Šaabí), které vznikly k boji proti Islámskému státu a vloni byly začleněny do irácké armády. Zbraně byly zničeny a několik mužů zabito. K útoku se nikdo nepřihlásil a některá média usoudila, že ho provedli Američané, ale ti to rázně odmítli. Řada nejrůznějších zdrojů, včetně arabských, tvrdí, že to byl Izrael. A protože irácký vzdušný prostor ovládá americké Centrální velení, musely Spojené státy o úderu vědět.

Druhý útok v Iráku přišel tuto neděli. Podle iráckých vojenských zdrojů udeřily letouny na tábor Ašráf v guvernorátu Dijála zhruba 80 km od íránských hranic, kam krátce předtím dorazila zásilka balistických raket a kde jsou také ubytovny íránských Revolučních gard a proíránských iráckých milicí. Podle Iráčanů si útok vyžádal 40 mrtvých.

Írán tvrdí, že v Iráku nemá žádné vojáky, ale podle pozorovatelů je tam přinejmenším celá řada vojenských instruktorů, kteří cvičí místní šíitské milice, včetně protiamerických Lidových mobilizačních jednotek. Spojené státy mají v Iráku asi 5200 mužů, většinou školitelů a poradců, jejichž základny jsou v posledních měsících terčem zvýšeného ostřelování.

Základny bombardované Izraelem v Iráku se nacházejí na spojnici z Íránu přes Sýrii do Libanonu, tedy v koridoru ke Středozemnímu moři, který si Teherán buduje. Izrael je odhodlán jeho vznik zmařit – Írán chce touto trasou posílat vyspělé zbraně svým spojencům, zejména Hizballáhu, který má už teď v jižním Libanonu až 150 000 raket namířených na židovský stát. A protože Izrael systematicky ničí všechny íránské pozice v Sýrii, Teherán začal budovat a vyzbrojovat základny v Iráku. Mohly by mu posloužit jak proti Izraeli, tak Američanům v Iráku, kdyby vypukla válka se Spojenými státy.

Na bombardované základně v Iráku se podle některých zdrojů nacházely velmi nebezpečné střely – kromě rakety Fateh-110 s doletem až 300 km také Zolfakar s doletem až 700 km. Írán by jimi mohl z Iráku ostřelovat Tel Aviv i třeba saúdskoarabský Rijád.

Poslední útok mu podle analytiků zasadil velkou strategickou ránu – nejen že mu zničil důležité střely, ale také mu opět přerušil zbrojní zásobovací trasu, která by hrála zásadní roli v případné válce. A se stoupajícím napětím mezi Íránem a Spojenými státy riziko války roste. Mimochodem k prvnímu izraelskému bombardování Iráku došlo v tentýž den, kdy Spojené státy sestřelily íránský bezpilotní letoun, který ohrožoval americkou loď v Hormuzském průlivu, a kdy Íránci zajali britský ropný tanker.

Kdyby k ozbrojenému americko-íránskému střetu došlo, Teherán by do něj nejspíš zapojil i Hizballáh, který by zaútočil na Izrael z Libanonu. Ten by se v konfliktu, který se ho netýká, neocitl poprvé – v roce 1991 ho irácký prezident Saddám Husajn ostřeloval raketami Scud, když ho napadly Spojené státy v odvetě za iráckou invazi do Kuvajtu. Irácké střely tehdy zabily 74 Izraelců.

Izrael pokračuje i v náletech na íránské pozice v Sýrii. Jen tento měsíc jich byla celá řada – první červencový útok měl nejméně dvanáct cílů zároveň a zabil 16 lidí; následoval cílený atentát na nebezpečného velitele Hizballáhu Mašúra Zidána v jižní Sýrii, minulý týden bombardování zpravodajské základny Íránců a Hizballáhu v Tal Hará jedenáct kilometrů od Golanských výšin, kde bylo zabito devět mužů, a vzápětí útok na íránskou pozorovatelnu poblíž Kuneitry v těsné blízkosti Izraele, kde přišlo o život nejméně sedm syrských vojáků. Oblast u hranic vloni obsadily síly prezidenta Bašára Asada a od té doby se tam Íránci a členové Hizballáhu hromadí. I když tam Íránci oficiálně nesmí v rámci dohody s Ruskem, které slíbilo Izraeli, že se Revoluční gardy nepřiblíží k jeho hranicím víc než na 80 kilometrů, přesto v okolí Golanských výšin jsou – v uniformách syrské armády. A Hizballáh u izraelských hranic rozmisťuje posily jak z Libanonu, tak ze Sýrie, jak americkému serveru Daily Beast potvrdilo několik velitelů hnutí, podle nichž jde o přípravy na možnou válku s Izraelem.

V Iráku zřejmě Izrael útočil už loni v červnu, kdy nedaleko hranic se Sýrií zabil 52 iráckých džihádistů. Byl to však ojedinělý úder a o dalším podobném na irácké půdě nebylo až dosud slyšet. Nejnovější dva útoky naznačují, že jich bude přibývat. A k tomu má Izrael ještě jednu novou účinnou zbraň. V neděli ve spolupráci s Američany provedl na Aljašce úspěšný test střely Arrow 3, která umí zlikvidovat balistickou raketu mimo atmosféru a ubránila by ho před případnou střelou s jadernou hlavicí, kdyby ji Teherán vyrobil.