Reportáž z Fóra HN o zdravotnictví nese titulek Julínek kontra Rath: Revoluce versus reforma (HN 15. března).
Chci se zeptat, zda náhodou nedošlo k přehození jmen.
Revoluce už se totiž odehrála - kvůli vyhláškám ministra Davida Ratha omezujícím dostupnost péče, kvůli jeho zákonům snažícím se totálně podřídit pojišťovny i zdravotnická zařízení kontrole státu.

Revolucionář je on, ne já!
Rathovo počínání není reformou; reforma musí být promyšlená a řešit dlouhodobé problémy. Jeho kroky nesou všechny znaky revoluce: nepromyšlené nesystematické kroky vytvářející nejistotu, které neberou na nic ohled.
Rath se odvolává na současný český systém veřejného zdravotního pojištění, současně jej však svým jednáním demoluje. Cesta dále vede buď jenom ke státnímu zdravotnictví, tedy k mrtvému konceptu opuštěnému ve všech evropských zemích před 20 lety, nebo k vybudování nového systému založeného na větší participaci, právech a zodpovědnosti pacientů, pojišťoven a zdravotnických zařízení.
Tuto druhou cestu navrhuji já. Nejde o revoluci, jde o cestu, kterou budou muset postupně projít všechny systémy zdravotního zabezpečení ve vyspělých zemích. Všechny se musí vyrovnat s dopady stárnutí obyvatel, kteří přitom chtějí zůstat zdraví a výkonní až do vysokého věku, a s přílivem nových medicínských postupů.
Není jiná cesta než zvýšení efektivity současných systémů a větší zapojení pacientů. Mezinárodní trendy a změny prováděné v jednotlivých evropských státech tento fakt potvrzují.

Kdo nechce, nemusí
Mnou navrhovaná změna se odehraje v postupných krocích. Jde o opravdovou reformu, která změní motivaci a chování pojišťoven a poskytovatelů péče.
Z pohledu pacienta půjde o změnu postupnou, jejíž tempo si bude moci určit každý sám. Každý bude mít dostatek času se s novým uspořádáním sžít.
Kdo nebude chtít ve svém postoji ke zdravotnictví a zdravotnímu pojištění přijmout významné změny, nebude muset udělat žádné extra rozhodnutí: za přispění státní dotace si koupí doplňkové pojištění, které spolu se základním povinným pojištěním zajistí podobný nárok na zdravotní péči, jako má dnes. Kdo se bude chtít podílet na rozhodování o zdravotní péči více, ten si vybere menší míru doplňkového pojištění a bude více využívat svůj osobní účet.
V žádném případě ale můj návrh nepřinese občanům revoluční změny. Ty se naopak odehrávají dnes, kdy ani poskytovatelé, ani pacienti neví, co bude zítra, jaká péče se stane přes noc nedostupnou a jakou další vyhláškou převrátí ministr poměry v zdravotnictví na hlavu.

Autor, senátor za ODS, je stínovým ministrem zdravotnictví