21.6.2021 | Svátek má Alois


ZDRAVOTNICTVÍ: Peníze, či život. Falešné dilema

5.5.2020

Otázkou je, zda si ekonomický pokles nevyžádá více obětí než pandemie bez opatření

V souvislosti s neustále se prodlužujícím trváním nouzového stavu, jak v Česku, tak v ostatních zemích, vzniká otázka ohledně jeho konce. Jak dlouho ještě je vhodné (a vůbec možné), aby ekonomika zůstávala ochromena ze zdravotních důvodů?

Existuje spor, který bychom mohli shrnout do slov „peníze, nebo život“. Můžeme zrušit ochranná opatření urychleně, ale stojí to za ztrátu blíže neurčeného počtu životů? Položíme-li otázku tímto způsobem, velká část veřejnosti se pravděpodobně přikloní k názoru, že je lepší být chudý, ale živý.

Problém je ovšem ve skutečnosti, že neexistuje volba mezi prosperitou na jedné straně a ochranou zdraví a životů na straně druhé. Otázka „peníze, nebo život“ je falešné dilema. Ve skutečnosti řešíme zcela jinou otázku: zda ekonomický pokles vyvolaný nouzovým stavem – pokles, který může vyústit až do hospodářské krize – nepřinese nakonec více obětí na životech, než kolik by si jich vyžádala pandemie bez jakýchkoli ochranných opatření.

Skutečně smrtící metly lidstva

Že hospodářská krize by znamenala značné ztráty na životech, není možná úplně patrné na první pohled, nicméně je to nesporné. Nejde ani tak o sebevraždy zkrachovalých podnikatelů nebo dlužníků v bezvýchodné situaci – tyto tragédie, byť ne úplně ojedinělé, nejsou tolik početné. Jde o jiné, ještě chmurnější věci.

Především, lidé mají strach chodit k lékaři kvůli vystupňované mediální hysterii. Ve většině případů to možná nevadí, ale může se stát, že vzroste počet příliš pozdě odhalených nádorů nebo kardiovaskulárních chorob. A při všem respektu k viru SARS-CoV-2, toto jsou skutečně smrtící metly lidstva.

I kdybychom abstrahovali od strachu z návštěvy lékaře, stále je tu mnohem hmatatelnější hrozba. Zdravotnictví je ze 70 procent financováno z pojištění, které je součástí mzdových odvodů. Hospodářský propad spojený s nárůstem nezaměstnanosti může způsobit krizi ve financování. Připomeňme, že ani před pandemií nebylo zdravotnictví nijak přehnaně štědře financované. Rok 2019 byl sice pro zdravotní pojišťovny finančně úspěšný, avšak pouze díky tehdy ještě skvělé makroekonomické situaci.

Zpráva z roku 2018 (Hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění na základě návrhů zdravotně pojistných plánů 2019 a střednědobých výhledů na roky 2020 a 2021 činných zdravotních pojišťoven) uvádí následující:

„Stress-test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému veřejného zdravotního pojištění jsou již ze střednědobého hlediska neudržitelné. V případě mělké dvouleté recese by došlo v roce 2020 k vyčerpání rezerv zdravotních pojišťoven a v roce 2021 ke vzniku závazků po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb. V případě hlubší jednoleté recese by se rezervy vyčerpaly ještě dříve. Již v roce 2020 by vznikaly závazky po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb a v roce 2021 by přesáhly 48 mld. Kč. V první variantě by kumulované saldo hospodaření systému v. z. p. v letech 2019–21 dosáhlo záporné hodnoty -77 mld. Kč, v druhé variantě by činilo -56 mld. Kč.“

Hlubší jednoletá recese je již dnes daným faktem. Zdali ji prodloužíme o rok či o víc, závisí na politicích. Ale věnujme pozornost dalšímu textu Hodnocení:

„V celém období let 2018–2021 bude dynamika růstu výdajů převyšovat dynamiku příjmů. (…) Je proto nutné přistoupit k realizaci systémových opatření, která by z delšího než krátkodobého horizontu řešila nesoulad mezi nároky na systém a jeho disponibilními zdroji, jelikož současně nastavené parametry hospodaření nejsou udržitelné ze střednědobé ani dlouhodobé perspektivy.“

Tento závěr vznikl dávno před pandemií. Pokud z „bezpečnostních“ důvodů budeme prodlužovat nouzový stav až do neúnosné doby, stane se, že výpadek financování zdravotnictví bude životu nebezpečnější než pandemie.

Lék vražednější než nemoc

Srovnáme-li současnou situaci s finanční krizí a recesí let 2008–2009, zjistíme, že tehdy se českému zdravotnictví podařilo pokrýt výpadek běžných příjmů rezervami. To se nyní nemusí podařit. V Evropě i ve světě existovalo více zemí, kde minulá krize měla měřitelné zdravotní následky.

Studie publikovaná časopisem Lancet v roce 2016 tvrdí, že v důsledku nezaměstnanosti a výpadků financování zdravotnictví zemřelo v zemích OECD během let 2008–2010 kolem 260 000 lidí na rakovinu, celosvětově pak kolem půl milionu. Jiná studie z Irska hovoří o 17,5procentním nárůstu úmrtí na kardiovaskulární choroby během krizových let. Výzkum z Mexika ukazuje, že rok 2008 vrátil míru kojenecké úmrtnosti zpět na rok 2001. Mimochodem, sebevraždy: těch bylo celosvětově zhruba o 10 000 více během finanční krize než během jiných období.

Existuje reálné nebezpečí, že lék bude vražednější než nemoc. Nouzový stav, jakkoli pochopitelný začátkem krize, by neměl být prodlužován jen proto, že krizový štáb se bez analýz a bez výpočtů, jen na základě intuice, takto rozhodl.

LN, 30.4.2020

Autor je ekonom, Algorithmic Investment Management, a. s.

Robot Investment Calculator



SOUTĚŽ: Vyhrajte půlroční balení trošku jiných Rybiček s omega-3 pro děti
SOUTĚŽ: Vyhrajte půlroční balení trošku jiných Rybiček s omega-3 pro děti

Zdravé tuky nebo-li omega-3 jsou klíčové pro správný vývoj a funkci nervové soustavy. Většina lidí jich ale ve svém jídelníčku nepřijímá dostatek....






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.