Jak je užitečné mít Zdeňka Kabátka, napadne člověka, když se dozví, že praktičtí lékaři dohodli kompromis s ministerstvem zdravotnictví. Dostanou tedy přidáno dost peněz, aby zrušili stávku plánovanou na příští středu.

Zdeněk Kabátek ovšem není praktickým lékařem a nepracuje ani na ministerstvu, ale je generálním ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ovšem jeho příchod na jednání vítaly obě strany sporu s očekáváním, že teď se opravdu na něčem dohodnou. Dohodli, a to je nejen dobrá zpráva pro pacienty, ale také další vysvědčení Kabátkových schopností.

Vlastně bylo podivné, že k dohodě nedošlo už dříve. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a celá vláda si zakládají na tom, že zvýší platy ve zdravotnictví, a není divu, že se tolik snaží.

Personální poměry se totiž průběžně zhoršují. Mladí lékaři odcházejí do ciziny a zvláště do Německa, některé obory stárnou a to se týká zvláště praktiků, mezi kterými tvoří víc než polovinu doktoři nad pětapadesát.

Proto bylo přinejmenším od loňska nepochopitelné, že právě na ně vláda zapomíná. Když se zrušily poplatky, tak praktici dostali jen minimálně přidáno za své vedlejší aktivity typu prevence, na druhé straně se museli smířit s tím, že jim přibylo pacientů někdy až o třetinu.

Praktici se připomněli při jednání o zdravotnických úhradách na příští rok, když požadovali zvýšit kapitační platby až o 10 procent. Pojišťovny na to nereflektovaly do značné míry pod vlivem ministerstva, pak se o navýšení nechtělo bavit samotné ministerstvo.

Mandát na další čtyři roky

Mohlo to být tím, že je okrajový problém praktických lékařů nemůže zajímat, když řeší o hodně složitější otázku podfinancovaných nemocnic. Ovšem nepochopitelná byla reakce ministra Němečka na ohlášenou stávku, když prohlásil, že jde o protesty milionářů, kteří měsíčně berou přes 200 tisíc.

Nejde ani o to, že příjmy průměrného praktika činí 170 tisíc měsíčně a že většinu těchto peněz pohltí náklady na personál, energie, provozní i dlouhodobé investice. Podivné na tom je, že ministr sociálnědemokratické vlády tak tvrdě zaútočil na proletáře lékařského stavu, kteří se prestiži ani sebevědomím nemohou rovnat profesorům v nemocnicích, mají však na starost tři čtvrtiny kontaktů všech pacientů se zdravotnickým systémem.

Nevysvětlitelný konflikt skončil, když byl přizván Kabátek a zprostředkoval věcnou dohodu. Není to poprvé, co se generální ředitel osvědčil. Jeho diplomacie už našla východisko z letitého konfliktu českého zdravotnictví s Protonovým centrem.

Experimentální léčbu rakoviny nebylo možné tuzemským pacientům odepřít, generální ředitel však jednal dost dlouho, aby získal dost dobrozdání od specialistů a stihl srovnat cenu požadovanou Protonovým centrem s nabídkou obdobné léčby v cizině. Zároveň odvrátil zbytečné soudní spory.

Kabátek se jako první pokusil zavést důslednou regulaci cen za zdravotnický materiál a podařilo se mu to u inkontinenčních pomůcek.

Není to dlouho, co byl Kabátek odsuzován jako dědic temného období, kdy zdravotnictví vládl neoblíbený ministerský náměstek Marek Šnajdr. Teď mu prodloužila správní rada VZP mandát o další čtyři roky a nikdo vážně neprotestoval.