Sobota 9. února
Vážení čtenáři, sama prezidentská volba mi nedovolila věnovat se v pátek a skoro celou sobotu pravidelnému komentování toho, co přinesly noviny, to znamená běžnému obsahu této rubriky. Pokusím se to teď dohnat a omlouvám se, že se nejprve vracím k pátečním novinám, to znamená k době před začátkem volby.

ODS zůstala s tajnou volbou sama, zní titulek v Právu. Tak to vypadalo v pátek ráno, článek mluví o „izolaci ODS“ a o tom, že čelí podezření z korupčních praktik, které má tajná volba zakrýt. Požadavek veřejné volby v ČSSD zakrývá zase nedůvěru ve vlastní lidi a potřebu je špiclovat. Pro tajnou volbu jsou ti, co chtějí přetáhnout hlasy odjinud, pro veřejnou ti, kteří chtějí zabránit tomu, aby jim hlasy odtekly.

Zemřel Viktor Dobal. Patřil k slušným členům vyčůrané ODA. Zaujímal např. nekompromisní postoj k Benešovým dekretům a vyhnání sudetských Němců. Projevil odvahu a zaslouží si uznání. Čest jeho památce.

Známý český konzervativec Alexander Tomský se přidal v Právu k dobrovolným poradcům KSČM. Za podporu Švejnara jim slibuje odpustky a otevření brány „nedobrovolného ghetta“. Mluví k nim tklivě a naléhavě. Zábavný chlapík.

V MfD už předem vědí, že „boj o Hrad“ bude ostuda. Ostuda je, když se prezidentská volba provozuje s náležitou úctou. Žádné zbytečné formální tahanice, svornost a rychlost. Ve skutečnosti formální tahanice jsou to, oč v politice jde. Velkohubá péče o ideje se provozuje tam, kde se politika dělat nedá. Viz minulý režim. Tam byla volba prezidenta důstojná. Slavnostní atmosféra a žádné zbytečné řeči.

Vedení ČSSD bere v úvahu i možnost, že se nepodaří vyřešit procedurální spor o způsob volby. V tom případě by sociální demokraté navrhovali, aby se prezident volil přímou volbou. Zjevně je nabudily výsledky výzkumů, které si sami objednali. To bychom prezidenta hned tak neměli. Možná by to nevadilo.

Petr Kolář v LN počítá s tím, že ODS zůstane s bojem za tajné hlasování osamocena, podporována maximálně částí lidovců. Tento odhad se nenaplnil, ještě se k tomu vrátíme.

A teď situace po prvním dnu volby: podle Paroubka byl morálním vítězem Švejnar, protože dokázal během dvou měsíců svést naprosto vyrovnaný zápas s prezidentem Klausem. Nechápu, co je na tom morálního. Je vyhrát morální a prohrát nemorální? Panu Paroubkovi se zcela zjevně nedostává sportovního ducha.

Způsob, jakým prosadila ČSSD prostřednictvím svého loutkového předsedy PS Vlčka veřejnou volbu, je pobuřující. Bližší viz naše poznámka, která vyšla v LN, a glosa z lidovek.cz. K meritu věci řekl v Právu předseda Ústavního soudu Rychetský: „Jestliže se neshodnou obě komory, tak je ústavně nejčistší, aby hlasovaly tím způsobem, jaký si odhlasují.“ Situace, kdy by jedna z komor přehlasovala druhou a tím jí vnutila svou formu hlasování, je podle Rychetského možná jen za předpokladu, že by s tím ta druhá komora souhlasila. Volba by pak musela probíhat tak, že nejprve by odvolil Senát tajně, jak si přeje, a výsledky by nesměly být zveřejněny, aby neovlivnily postoj poslanců, kteří by pak přímo v sále hlasovali veřejně zdvižením ruky. Potud Rychetský, a má úplně pravdu.

Tajná volba by prý podle MfD byla otevřela pro ODS možnost získat hlasy od části poslanců ČSSD. Ve skutečnosti šlo údajně o hlasy lidovecké, někteří lidovci se báli dát svůj hlas veřejně Klausovi, protože by jim to jejich katoličtí voliči spočítali. Na tom hodně je, moje sousedka, stará paní a katolička, pana prezidenta před několika lety charakterizovala slovy „arogantní Antikrist“. Klaus si tuto nepřízeň způsobil sám svým indolentním šovinismem a útočným atheismem (mně je tím taky odporný). Myslil si prostě, že na té hrstce podivínů, co ještě věří v Boha, nezáleží. Klaus uvažuje ve velkých kvantech a není ochoten spořit voličský hlásek k hlásku. Je zaslepen svým rychlým politickým úspěchem v polistopadovém chaosu. Má o sobě příliš dobré mínění.

ČSSD má svého zrádce národa v Chotěboři. Je jím poslanec Snítilý, který údajně v pátek večer nehlasoval pro Švejnara. Byl okamžitě podroben přátelské masáži. Na druhý den se zhroutil a ČSSD to obratem svedla na ODS, protože s ním ten den ráno mluvili poslanci Langer a Horníková. Už v pátek se zdravotně zhroutil senátor Barták (KDU-ČSL), byl by údajně volil Klause (ale nestačil už hlasovat), a v sobotu senátor Kalbáč (rovněž KDU-ČSL), který den předtím hlasoval pro Klause. Jeho nepřítomnost rozhodla o tom, že Klaus ve třetím kole nebyl zvolen, chyběl mu jeden jediný hlas. Zato mezi prvním a druhým kolem Klausovi přibyl hlas paní senátorky Juřenčákové, která se pohádala s primátorem Bémem o olympiádu, to ji zviklalo v ochotě volit Klause a spravit to mohla jen omluva, které se jí dostalo. O paní Juřenčákové si myslím své.

ODS je rozhořčena vystoupeními předsedy zelených Bursíka a předsedkyně klubu strany Kateřiny Jacques. Oba mluvili velmi kriticky o Klausovi a údajně i o ODS (což se mi aspoň v Bursíkově případě nějak nezdá). Nicméně pan Bursík měl nějak zohlednit okolnost, že by měl formu (nikoli fakt) podpory Švejnara nějak uvést soulad s tím, že je v koalici s ODS, která Klause navrhuje a je to pro ni i pro Topolánka prestižní záležitost. Zdá se, že se dva dny před prezidentskou volbou nějak přeorientoval, a nepřipadá mi to dvakrát slušné.

V MfD i v LN se opakuje to, co troubil do světa Paroubek a Hašek, že ODS se octla se svou podporou tajného hlasování v izolaci. To platí jen o velkohubých prohlášeních stranických špiček. Ve skutečnosti když se hlasovalo o tajné volbě, bylo pro ni 93 poslanců a 52 senátorů, celkem 145 volitelů (při společném hlasování by tedy byla tajná volba odsouhlasena), to by znamenalo, že by pro ni museli hlasovat všichni lidovečtí volitelé až na jednoho. To je ovšem vyloučené, tajnou volbu museli tedy podpořit i volitelé z jiných stran. Rovněž není pravda, že by k večeru ODS nakonec váhavě přistoupila na veřejné hlasování, jak píšou v LN: poté, co neprošel návrh z dohadovacího řízení, ČSSD veřejné hlasování nejen ODS, ale celému Senátu brutálně vnutila.

Dojem z celého jednání je tristní ne proto, že by nebylo dost vznešené, ale že se v jeho průběhu ČSSD dopustila několika ohavných faulů. Této věci se týká i naše sobotní glosa.

Pondělí 11. února
Poslanec Snítilý v pátek dvakrát po sobě (v prvním a v druhém kole) nehlasoval pro Švejnara (ani pro Klause, ale formálně se volby zúčastnil, nesnížil tedy kvórum). Upřímně řečeno, v prvním a druhém kole na tom nezáleželo. Den nato se zdravotně zhroutil a tentokrát už odešel (čímž kvórum snížil). Dva poslanci ČSSD vydali svědectví, že předtím na něho prý ministr Langer a poslankyně Horníková vyvíjeli nátlak. A hned den nato jej Právo prásklo, že byl údajně spolupracovníkem kontrarozvědky a poté i StB. Je obtížné dojít k jinému závěru, než že to na něho věděli i v ČSSD, ale provalilo se to teprve, když se to hodilo. Pan poslanec Snítilý hodlá v každém případě hlasovat v další volbě. Kdyby volil za těchto okolností Švejnara, prokázal by zvláštní směs stoicismu a schopnosti odpouštět nepřátelům i přátelům.

Volby se nezúčastnili též dva senátoři za KDU-ČSL, Barták, který tak učinil z důvodů natolik zásadních, že jsme považovali za nutné vyznamenat jej bobříkem vyčůranosti za měsíc únor 2008 a senátor Kalbáč, o němž (a nejen o něm) hovoří naše dnešní glosa. Pod dojmem těchto dvou případů uvažuje nyní i vedení KDU-ČSL o tajné volbě, je však nepravděpodobné, že by se ji podařilo prosadit bez komunistů: musela by pro ni být i většina v PS, zelení jsou nepochybně po dohodě s Paroubkem zásadně proti, ačkoli už nyní a bez lidovců je vzhledem k převaze jejích zastánců v Senátu většina volitelů pro.

Komunisté se rozhodli zvýšit demokratičnost prezidentské volby a navrhli další, vesměs nestranické kandidáty: ombudsmana Motejla, předsedu ÚS Rychetského, Jiřího Dienstbiera, předsedu AV ČR Pačese a europoslankyni Bobošíkovou. Rychetský kandidaturu už řadu týdnů odmítá, ale není mu to nic platné. Ostatní by kandidovali, ale jen kdyby se ke komunistům připojily i další strany, a ne proti Švejnarovi. Jedině paní Bobošíková by kandidovala za všech okolností. Má to totiž zapotřebí. Paní Bobošíková nasadila kritický tón: „Řeknu vám, že to byl jenom sprostý handl, to co se na Hradě odehrávalo. Nic jiného! Politiky každodenní život lidí vůbec nezajímá, jsou mu vzdáleni. Proto jsem pevně rozhodnuta do toho jít.“ Paní Bobošíková ovšem není žádná politička, v Bruselu jen myje okna a splývá s českým lidem. Jmenný seznam prezentoval veřejnosti předseda KSČM Filip, jeho stranický kolega a rovněž europoslanec Maštálka projevil, když se o možné kandidatuře Bobošíkové dozvěděl, neobvyklou dávku realismu: „Legraci mám rád, ale ne takovou, to už se snad všichni zbláznili.“ Komunisté ovšem zároveň ještě nepohřbili Švejnara, komunističtí senátoři pro něho dokonce v sobotním třetím kole hlasovali. Filip je ve výhodné pozici, Paroubek potřebuje, aby Švejnar vyhrál, a předseda KSČM ho drží pod krkem: ví, že bez jeho přičinění to nepůjde, a čeká, co Paroubek nabídne.

Premiér Topolánek kritizoval ČT za neobjektivitu, všichni ho za to stírají. Já, jak jsem už napsal, jsem v této věci stejného názoru jako premiér.

Staronový potenciální kandidát Pačes prohlásil v rozhovoru pro Právo: „Nemá cenu si představovat, že bez KSČM může být někdo při dnešním rozložení sil zvolen.“ Kdyby to nebyl tak úctyhodný vědecký činovník, skoro bych řekl, že si připravuje argumenty pro kolaboraci s třešničkami. Není to totiž vůbec pravda. Klaus může být zvolen (a málem už byl zvolen) bez komunistů.

„Bez komunistů neměla by dnes ODS naději druhé volby a po Topolánkově hromosvodu sjížděly by blesky intenzity mnoha megaBémů. Z Jánského vršku měl by jim proto přijít děkovný dopis. Zvláště proto, že bez komunistů mít ODS svého prezidenta prostě nebude,“ píše v Právu Pavel Verner ve shodě s panem Pačesem. To se mi nezdá: vzhledem k tomu, že v třetím kole hlasovali tři komunističtí senátoři pro Švejnara, měl by ten i se zbývajícími 26 voliteli (poslanci) KSČM jen 139 hlasů, stejně jako Klaus, a další volba by nás neminula. A Klaus může (a ovšem nemusí) být docela snadno zvolen jen hlasy ODS, lidovců, dvou přeběhlíků a dvou nezávislých.

Jiří Paroubek nabízí komunistům za trvalou podporu Švejnara krajské koalice po podzimních volbách do krajských samospráv. Komunisté mají s takovými sliby nedobré zkušenosti a budou nejspíš chtít nějakou kompenzaci hned. Předseda poslaneckého klubu strany Kováčik taky oznámil, že nechce už jednat se Švejnarem, ale přímo na úrovni politických stran (to znamená s Paroubkem). To není moc lichotivé pro Švejnara, Kováčik ho bere jako Paroubkovu loutku. Navrhuje taky vytvořit pro příští volbu „alianci pro změnu“, které by se i formálně účastnili taky komunisté. Je to logické, komunistům stouplo sebevědomí, předvedli, že ti ostatní se bez nich neobejdou.

A druhá záležitost, s jejíž pomocí drží komunisté Paroubka pod krkem: otázka způsobu volby. V komunistickém klubu prý roste podpora tajného hlasování, předseda Filip je taky pro. Takže když se Paroubek nebude snažit, bude se volit tajně, a z toho mají sociální demokraté panickou hrůzu. Příliš sobě samým a svým spojencům nevěří.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.